Podstatné zvýšení národních minimálních mezd pro rok 2025 – v souvislosti se směrnicí EU?

Obrázek, který se ve většině zemí objevuje po zvýšení sazeb v roce 2025, je obrázek nárůstu kupní síly mezi pracovníky s minimální mzdou, i když nárůst nominálních sazeb je obecně nižší než v roce 2024. Stanovením nižších přírůstků reagovali tvůrci minimální mzdy na klesající inflaci. Ale zatímco inflace hraje menší roli, při stanovování minimální mzdy může hrát roli další faktor – směrnice o minimální mzdě, která ovlivnila zvýšení národních minimálních mezd v několika zemích.

Významné změny v oblasti minimální mzdy

Národní minimální mzdy se mezi 1. lednem 2024 a 1. lednem 2025 zvýšily ve všech zemích kromě Kypru (Španělsko brzy oznámí svou novou sazbu).

Pokud jde o změny nominálních sazeb v jednotlivých zemích, obrázek 1 ukazuje:

• ve většině členských států střední a východní Evropy došlo k výraznému nárůstu, přičemž v Rumunsku došlo k nárůstu o téměř 23 % (v důsledku pravidelné aktualizace v lednu 2025 a ad hoc intervence v červenci 2024); 15 % v Chorvatsku a Bulharsku; 12 % v Litvě; 10 % v Česku a Polsku; 9 % v Maďarsku a na Slovensku; a 8 % v Estonsku

• výrazný nárůst nad 6 % v Řecku (nová sazba stanovená v dubnu 2024 podle běžné praxe), Irsku a Portugalsku; a o něco méně než 6 % v Nizozemsku (na základě dvou pravidelných aktualizací, v červenci 2024 a lednu 2025) a v Lotyšsku

• mírný nárůst těsně pod 4 % na Maltě, v Belgii (nárůst o +3,8 % oproti dubnu 2024 díky automatické indexaci), Německu, Lucembursku, Francii (nárůst o +2 % oproti listopadu 2024 díky automatické indexaci) a ve Slovinsku. Na obrázku není uvedeno rozhodnutí pro Španělsko, kde se v současné době projednává se sociálními partnery zvýšení o 4,4 % navrhované vládou (zaměstnavatelé navrhli zvýšení o 3 %).

• na Kypru se nic nezměnilo, protože nová zákonná minimální mzda v zemi byla poprvé zvýšena v roce 2024 a její úprava se předpokládá pouze každé dva roky.

Role inflace při zvyšování minimální mzdy se zmírňuje

Zvýšení sazeb nominální minimální mzdy bylo obecně nižší než o rok dříve: průměrný nárůst mezi lednem 2024 a lednem 2025 je vyšší než 7 %, zatímco nárůst mezi lednem 2023 a lednem 2024 činil téměř 10 %. Jedním ze zřejmých faktorů ovlivňujících letošní nastavení minimální mzdy je zmírnění inflace v mnoha zemích: předběžné údaje založené na cenových hladinách mezi prosincem 2023 a prosincem 2004 odrážejí průměrnou míru inflace ve výši 3 %, což je méně než téměř 4 % zaznamenaná před rokem (mezi prosincem 2022 a prosincem 2023). [1]

Na tomto pozadí poněkud mírnějšího nominálního zvýšení minimálních mezd v důsledku výrazně nižší inflace je ve většině zemí celkový obrázek nárůstu kupní síly mezi pracovníky s minimální mzdou. Za posledních 12 měsíců byly národní minimální mzdy zvýšeny nad inflaci ve všech zemích s výjimkou Kypru a Belgie (kde reálná mzda klesla) a Slovinska (kde zůstala víceméně konstantní); zdá se, že tomu tak bude i ve Španělsku. V reálných hodnotách je nárůst úrovně minimální mzdy značný ve většině členských států střední a východní Evropy (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) a v Irsku, pokud jde o západoevropské členské státy.

Zdá se, že směrnice o minimální mzdě vyvolala strukturální zvýšení

Vzhledem k tomu, že úloha zvyšování cen při stanovování minimální mzdy se snižuje, mohou od nynějška hrát roli při podstatném zvyšování minimálních mezd i další faktory, zejména nová směrnice o minimální mzdě. Směrnice o minimální mzdě stanoví, že země se zákonnou minimální mzdou musí zajistit, aby byla "přiměřená". Článek 5 upravuje postup pro stanovení přiměřené minimální mzdy. Kromě mnoha dalších aspektů – včetně aktérů, četnosti, potřeby jasných kritérií pro řízení procesu a prvků, které by měla zahrnovat – v odstavci 4 stanoví, že

Členské státy použijí orientační referenční hodnoty jako vodítko pro své posouzení přiměřenosti zákonné minimální mzdy. Za tímto účelem mohou používat orientační referenční hodnoty běžně používané na mezinárodní úrovni, jako je 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % průměrné hrubé mzdy, a/nebo orientační referenční hodnoty používané na vnitrostátní úrovni.

U nových sazeb pro rok 2025 lze pozorovat strukturální nárůsty, které jsou úzce spojeny s ustanoveními směrnice, včetně následujících.

• V Estonsku se sociální partneři dohodli s vládou na rámci, který by zajistil, že minimální mzda dosáhne do roku 2027 50 % průměrné mzdy.

• V Bulharsku vláda své rozhodnutí o sazbě minimální mzdy od 1. ledna 2025 založila na legislativě z roku 2023, která stanovuje výši 50 % průměrné mzdy.

• V Rumunsku vláda také usiluje o 50 % průměrné mzdy (nová nominální sazba v lednu 2025 dosáhne 47 %), jak je stanoveno v nové legislativě o minimální mzdě, která následovala po tripartitních konzultacích.

• V Česku si tvůrci minimální mzdy stanovili cíl, aby nominální sazba do roku 2029 dosáhla 47 % průměrné mzdy.

• Na Slovensku byla minimální mzda již v roce 2019 vázána na 60 % průměrné mzdy, ale v roce 2020 byla v souvislosti s pandemií COVID-19 snížena na 57 %. Tento krok byl zvrácen v říjnu 2024, kdy parlament schválil návrh zákona, který stanovil minimální mzdu ve výši alespoň 60 % průměrné mzdy (z předchozích dvou let), pokud se sociální partneři nedohodnou na vyšší sazbě. Rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu ze 750 eur na 816 eur od 1. ledna 2025 však nedosáhlo 60% sazby a očekává se, že další aktualizace v roce 2026 tohoto cíle dosáhne.

• V Irsku byla minimální mzda pro leden 2025 stanovena v souladu s cílem dosáhnout do roku 2026 60 % mediánové mzdy.

• Ve Španělsku vláda v roce 2020 pověřila ad hoc poradní komisi, aby do roku 2023 zvýšila úroveň minimální mzdy na 60 % průměrné (čisté) mzdy, a poslední zvýšení v lednu 2025 má za cíl udržet ji na stejné úrovni.

• Na Maltě se čtyřletý plán na zvýšení národní minimální mzdy provádí druhým rokem, a to na základě tripartitní dohody z roku 2023 a doporučení tamní Komise pro nízké mzdy.

• V Řecku se v současné době projednává návrh na zavedení mechanismu přizpůsobení minimálních mezd založeného na vzorci od roku 2027.

Závěr

Osoby pobírající minimální mzdu zaznamenají v lednu 2025 posílení svých kapes, protože nominální sazby za posledních 12 měsíců vzrostly nad inflaci téměř ve všech zemích. S návratem růstu cen na mírnější úrovně se úloha inflace při výrazném zvyšování minimální mzdy snížila, zatímco role nové směrnice o minimální mzdě se začala projevovat. "Orientační referenční hodnoty" uvedené ve směrnici, které mají sloužit jako vodítko pro posouzení přiměřenosti minimálních mezd (50 % nebo 60 % průměrné nebo mediánové mzdy) – i když to směrnice nenařizuje – se staly nástrojem, který při provádění směrnice do vnitrostátního práva upřednostňuje většina zemí se zákonnou minimální mzdou. Stále více zemí zahrnuje tyto referenční hodnoty do svých právních předpisů a zákonné minimální mzdové sazby jsou zvyšovány nad inflaci, aby dohnaly skutečné mzdy. Klíčovou otázkou je, zda jsou tyto referenční hodnoty dostatečné k zajištění přiměřenosti minimálních mezd ve všech členských státech. Každoroční přezkum nadace Eurofound týkající se minimálních mezd v roce 2025 (bude proveden v polovině roku 2025) bude zahrnovat podrobnější pohled na otázku, jak subjekty určující mzdy provádějí svá hodnocení přiměřenosti sazeb.

Obrázek © Nomad_Soul/Adobe Stock

Poznámka pod čarou