Přejít k hlavnímu obsahu
Woman working in warehouse

Rovnost žen a mužů

Rovnost žen a mužů, neboli genderová rovnost, se týká rovnosti mezi ženami a muži s ohledem na jejich práva, zacházení s nimi, jejich povinnosti, příležitosti a ekonomické a sociální úspěchy. Rovnosti žen a mužů je dosaženo, když muži a ženy mají stejná práva, povinnosti a příležitosti ve všech částech společnosti a když jsou rozdílné zájmy, potřeby a priority mužů a žen oceňovány stejnou měrou.

Topic

Recent updates

Souvislosti v EU

Rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU, základním právem, ústřední složkou hospodářského růstu a klíčovou zásadou evropského pilíře sociálních práv. V tomto světle dosahuje EU v posledních desetiletích v oblasti rovnosti žen a mužů pokroku. Navzdory pokroku však i po prvních dvou desetiletích 21. století přetrvávají genderové nerovnosti na trzích práce, v zaměstnanosti, kvalitě života i v práci. Jako součást pracovního programu Evropské komise zůstává rovnost žen a mužů důležitou politickou prioritou s cílem zavést novou evropskou strategii pro rovnost žen a mužů a zlepšit skóre indexu rovnosti žen a mužů pro rok 2021, které je nyní pro EU na hodnotě 68,0.

Dne 5. března 2020 zahájila Komise novou strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025. Hlavními tématy strategie jsou: násilí na ženách; transparentnost odměňování a rozdíly v odměňování žen a mužů; genderová vyváženost ve správních radách společností a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Řídí se také vizí „Evropy, kde ženy a muži mohou svobodně kráčet svou cestou životem, kde mají rovné příležitosti k prosperitě a kde se mohou stejnou měrou podílet na naší evropské společnosti a společně ji vést“. Jako jeden z prvních výstupů strategie předložila Komise dne 4. března 2021 návrh závazných opatření pro transparentnost odměňování.

Ve dnech 25.–28. října 2021 uspořádal Evropský parlament na podnět Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) druhý Evropský týden rovnosti žen a mužů. Výbory Parlamentu organizovaly diskuse o řadě otázek spojených s rovností žen a mužů. Během zmíněného týdne Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) také zveřejnil výsledky svého indexu rovnosti žen a mužů 2021 se zvláštním zaměřením na zdraví a na to, jak gender ovlivňuje zdraví žen a mužů a jejich přístup ke zdravotnickým službám.

Pandemie COVID-19 má rozsáhlé dopady na zdraví, dobré životní podmínky, kvalitu života, trh práce a ekonomiku. Má také mnohostranný dopad na rovnost žen a mužů v práci i doma. Prosazování rovnosti žen a mužů je jádrem politické reakce EU na krizi v souladu se strategií pro rovnost žen a mužů.

Práce nadace Eurofound v oblasti rovnosti žen a mužů souvisí s prioritou Komise na období 2019–2024, kterou je hospodářství ve prospěch lidí. Nadace Eurofound v nedávné minulosti přispěla k iniciativě EU týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a iniciativy pro transparentnost odměňování.

Klíčová sdělení

COVID-19 a rovnost žen a mužů

  • Podle zjištění on-line šetření nadace Eurofound nazvaného Život, práce a COVID-19 čelí ženy i nadále většímu dopadu krize než muži a zůstávají méně optimistické ohledně své budoucnosti než muži.
  • U žen také pandemie ovlivnila rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem ve větší míře než u mužů, přičemž ženy zaznamenaly větší dopad, pokud jde o zkrácení pracovní doby, a mladé ženy byly ohroženy ztrátou zaměstnání více než mladí muži. Během pandemie se u žen zvýšila zejména zátěž vyplývající z odpovědnosti za péči o rodinu. Zásadním úkolem bude tyto rozdíly odstranit, aby se zajistilo, že ženy na pandemii neúměrně nedoplatí.

Zaměstnanost

  • Dvě ze tří nových pracovních míst v EU za poslední dvě desetiletí obsadily ženy a tento nárůst byl nejsilnější u žen ve věku 30 až 49 let a starších žen ve věku 50 a více let.
  • Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v EU se nadále zmenšuje. Přibližně 46 % pracovníků v EU tvoří ženy ve srovnání se 40 % před jednou generací. Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů však v posledních letech stagnoval a v roce 2020 činil 11,3 procentních bodů, což EU stojí ročně 320 miliard EUR. Opatření kvůli koronavirové krizi neúměrně zasáhla odvětví služeb s nízkými platy s většinou pracujících žen, což z trhu práce vytlačilo více žen.
  • Ženy jsou i nadále výrazně nadměrně zastoupeny v málo placených zaměstnáních, ale zaměstnanost žen roste rychleji než zaměstnanost mužů v nejlépe placených zaměstnáních, což jsou ta, která tvoří 20 % nejlépe placených zaměstnání podle průměrné mzdy.

Mzdy

  • Téměř ve všech členských státech EU jsou ženy nadměrně zastoupeny ve skupině osob s nízkou a minimální mzdou.
  • Rozdíl v odměňování žen a mužů je nejvyšší u dobře placených zaměstnání. To je běžný vzorec ve všech členských státech a dochází k němu i přesto, že mladší ženy stále výrazněji převyšují mladší muže v dosaženém vzdělání.
  • Variabilní formy odměňování, jako jsou podíly ve společnosti nebo platy související s výkonem firmy, jsou stále běžnější. Tyto složky platu se zvyšují rychleji u mužů než u žen, což může prohloubit rozdíly v odměňování žen a mužů (14,1 % v roce 2019).
  • Jednodušší verze vykazování mezd podle pohlaví nepředstavují pro firmy velké překážky. Požadavky na vykazování a audity jsou však smysluplnější, pokud zahrnují složitější a důkladnější údaje a analýzy, včetně různých složek platů nad rámec základních mezd a dalších informací, jako je délka pracovní praxe nebo délka úvazku zaměstnanců.
  • Aby se zabránilo tomu, že se vykazování zpráv nebo auditů stane pouhým byrokratickým účetnictvím, je receptem na úspěch společné sestavování, diskuse a dohodnutý následný postup mezi vedením a zástupci zaměstnanců. Přesto je v zapojení zástupců zaměstnanců do procesu stále co zlepšovat.

Pracovní podmínky

  • Nerovnosti mezi ženami a muži na trzích práce, v zaměstnání a v práci sahají daleko za segmentaci trhu práce a rozdíly v odměňování žen a mužů a leží také v pracovních podmínkách a kvalitě pracovního místa u žen a mužů v jejich zaměstnáních napříč zeměmi, odvětvími a povoláními.
  • Muži uvádějí vyšší úrovně kvantitativních požadavků v práci, zatímco ženy mnohem častěji uvádějí, že jsou vystaveny emocionálním požadavkům, jako je zacházení s rozzlobenými klienty, pacienty nebo žáky, nebo situacím, které jsou emocionálně znepokojivé.
  • Téměř ve všech hospodářských odvětvích je nedostatek vedoucích pracovnic. Vedoucí pracovní pozice jsou nejvíce genderově vyvážené ve veřejném sektoru, i když i zde převládají muži.

Kvalita života

  • Ženy a muži zakoušejí podobný subjektivní blahobyt všude v Evropě. Při srovnání vůči ostatním faktorům (zejména příjmu) jsou však ženy spokojenější se životem než muži a předpokládá se, že nižší průměrný příjem přispívá ke snížení průměrného blahobytu žen.
  • Většina nukleárních rodin žije ze dvou příjmů a vykazuje nejméně vyvážené rozdělení neplacené práce: většinu domácích prací vykonávají ženy, přičemž mnoho z nich má potíže s nastavením uspokojivé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
  • U žen panuje dvakrát vyšší pravděpodobnost než u mužů, že budou každý den poskytovat dlouhodobou péči. Rozdíl je nejvyšší ve věku 50–64 let.
  • Kromě toho, že odstranění rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů je zjevně nutné z hospodářského hlediska, je nutné rovněž z hlediska sociálního, a to kvůli důsledkům tohoto rozdílu pro životy žen, včetně jejich finančního zabezpečení a kvality života.

Eurofound research

Eurofound adopts a gender mainstreaming approach systematically in its research. Where possible and relevant, research findings, including surveys and policy analyses, disaggregate data by gender. Other research projects provide specific analysis relevant to gender equality. The research covers a wider variety of topics from a gender perspective, such as pay and income, minimum wage, care, employment participation, leave, skills and training, work organisation, job quality, working time, work–life balance and social cohesion and convergence, including in pan-European surveys and regular reporting at national level.

Listen to or watch a recording of our International Women's Day 2023 podcast on the work–life challenges of women and men. 

COVID-19 and gender equality

The COVID-19 pandemic risks rolling back years of progress on gender equality. Eurofound’s e-survey Living, working and COVID-19 offers an insight into the impact of the pandemic on the lives of EU citizens. Conducted in five rounds during 2020, 2021 and 2022, it allows for comparison of the challenges that arose during the different stages of living through the pandemic. Findings show that COVID-19 has impacted gender equality at home. The pandemic has significantly increased the number of teleworkers in Europe, and women were more likely to work from home during the pandemic than men. Furthermore, the closure of schools and childcare facilities during confinement disproportionately impacted women, who generally assumed greater domestic and care responsibilities.

The findings also reveal a general deterioration of work–life balance among workers in the EU with more women and men reporting work–life conflicts, but women who have to telework and care for small children appear to be struggling most. The percentage of women reporting difficulties was higher in April 2020 than in previous Eurofound surveys. Women are also reporting greater financial strain than men during the pandemic. The COVID-19 survey questionnaire drew on questions used in Eurofound’s pan-European surveys, the European Quality of Life Survey (EQLS) and the European Working Conditions Survey (EWCS).

Eurofound's EU PolicyWatch database collates and maps the national-level policy responses across Europe to the COVID-19 crisis, the war in Ukraine and rising inflation. Some of these measures have a gender dimension.

Employment and gender 

Eurofound research explores the characteristics and consequences of gender gaps in labour market participation, as well as policies and measures aimed at fostering female labour market participation. Women’s employment and participation rates are still lower than those of men in almost all EU Member States. Eurofound has estimated the cost of this gender employment gap in the EU at more than €320 billion in 2018. Although the cost of the gap is falling, the economic loss is still significantly high. Research also looks at upward convergence in the gender employment gap, assessing which are the best and worst-performing Member States in this regard. 

The European Jobs Monitor (EJM) tracks structural change in European labour markets in terms of occupation and sector, giving a qualitative assessment of these shifts using various proxies of job quality. This monitoring includes analysis of patterns of employment change by gender and by job-wage quintile, as well as labour market segregation. 

Wages and gender

Eurofound research covers a range of topics linking wages and gender, such as variable pay, performance-related pay, low pay and the gender pay gap. Survey research looks at earnings as one of seven indicators of job quality for men and women at work. On minimum wages, an annual review monitors the level of minimum wages across Europe, also measuring coverage rates of workers by gender in 2019 and the link with the gender pay gap. Furthermore, the EJM analyses the extent to which different jobs, occupations and sectors contribute to the gender pay gap. This will be useful for the interpretation of the Commission’s social scoreboard’s indicator on the gender pay gap and for the implementation of the gender-equality principle of the European Pillar of Social Rights.

Eurofound reviewed the first experiences of countries with gender pay transparency measures in 2018. At the Commission’s request, Eurofound has initiated an ad hoc study on measures to promote gender pay transparency in companies, looking at how much they cost and whether companies can see any opportunities. This will feed into the Commission’s impact assessment.

Working conditions and gender

Eurofound’s European Working Conditions Survey (EWCS) covers a range of aspects of working conditions from a gender perspective. In recent questionnaires, gender mainstreaming has been an important topic. The survey monitors occupational, sectoral, time and pay gaps, as well as working time patterns, work–life balance, violence and harassment at work, and health and well-being, including what all this means for sustainable work. The European Working Conditions Telephone Survey (EWCTS) 2021 analysed the multiple dimensions of job quality, comparing the situation in the Member States also by gender.

EWCS analysis will help to inform policies aimed at closing gender gaps in the area of job and employment quality. The knowledge provided is relevant for the principle of gender equality and initiatives to improve work–life balance, as well as those included in the context of the European Pillar of Social Rights and implementation of the European Gender Equality Strategy.

Research also looks at the experience of women in management roles and how their underrepresentation in management can be addressed. It analyses the job quality of both male and female managers, and the impact a management job has on personal life.

Other research analyses the level of female entrepreneurship in Europe and the market gap when it comes to investing in women-led enterprises. It examines the financial hurdles facing female entrepreneurs and the use of private or public funds to invest in this group. In addition, it investigates the prevalence of public finance tools and public support schemes that effectively remove barriers and enable women to become competent entrepreneurs.

The higher participation of women in the labour market has prompted changes in the way European social partner organisations tackle gender issues. Research has also assessed the role of the EU social partners in advancing gender equality, exploring actions taken within the different national frameworks of industrial relations and against the ranking of Member States on EIGE’s Gender Equality Index.

Moreover, Eurofound has worked on a joint project with the International Labour Organization (ILO) to look at working conditions in a global perspective. It expands on gender gaps across the world (1.2 billion workers) and provides evidence on the gendered differences in job quality and on higher risk of women to be exposed to sexual violence; the latter is also identified in EWCS 2015.  

Quality of life and gender

The European Quality of Life Survey (EQLS) also covers the gender dimension, in relation to issues such as employment, income, risk of poverty, household composition and well-being, education, family and care responsibilities, health and work–life balance.

Both the EWCS and EQLS data contribute to the policy debate on reconciliation issues and work–life balance for men and women. The EQLS looks at the difference between men and women in their levels of life satisfaction or happiness. The gendered division of unpaid work, in relation to for example childcare or caring for elderly relatives, is also covered in the EQLS.

Research on patterns of social mobility for men and women across the EU looks at barriers to equal opportunities and policies to promote it. It highlights the increasingly important gendered patterns of social mobility in different countries.  

Eurofound collaboration with EIGE

Eurofound cooperates with the European Institute for Gender Equality (EIGE) on gender-related topics. Eurofound is a key data provider for EIGE’s Gender Equality Index and is involved in the working group for this indicator. Following on for a number of collaborations in 2022, other areas for cooperation between the two Agencies in 2023 include research related to the impact of the transition to a carbon neutral economy, as well as that on care, the working life of essential workers, the impact of the war against Ukraine from a gender perspective and in relation to integration of refugees, the socioeconomic impact of COVID-19 on women and gender equality, and platform work.  

EU context

Gender equality is a core value of the EU, a fundamental right, a critical component of economic growth and a key principle of the European Pillar of Social Rights. In this light, the EU has been making progress in the gender equality field over the past decades, albeit at a slow pace. The Gender Equality Index score for the EU in 2023 is 70.2 points out of 100, surpassing 70 points for the first time. This is an improvement of 1.6 points since the 2022 edition and the highest year-on-year increase since 2013. Two decades into the 21st century, gender inequalities persist in many areas, including in employment, working conditions and quality of life. As part of the European Commission’s work programme, gender equality remains an important policy priority, with the goal being to roll out the European Gender Equality Strategy. 

On 5 March 2020, the Commission launched a new Gender Equality Strategy 2020–2025. The Strategy’s main topics are: violence against women; pay transparency and the gender pay gap; gender balance on company boards; and work–life balance. It is also guided by the vision of ‘a Europe where women and men are free to pursue their chosen path in life, where they have equal opportunities to thrive, and where they can equally participate in and lead our European society’.  As one of the first deliverables of the Strategy, the Commission presented a proposal for a pay transparency directive on 4 March 2021, which was backed by the European Parliament on 5 April 2022. The Parliament, EU Council and Commission reached a provisional agreement on the directive on 30 November 2022. The Council adopted the directive on 24 April 2023.

In October 2023, the European Parliament holds its fourth European Gender Equality Week, at the initiative of the Women’s Rights and Gender Equality Committee (FEMM). During the week, the European Institute for Gender Equality (EIGE) also publishes the findings of its Gender Equality Index 2023.

The COVID-19 pandemic has had vast implications on health, well-being, quality of life, the labour market and the economy. It has also had a multifaceted impact on gender equality at work and at home. Promoting gender equality is at the heart of the EU policy response to the crisis, in line with the Gender Equality Strategy. 

Eurofound’s work on gender equality links in with the Commission’s 2019–2024 priorities on an economy that works for people and a new push for European democracy. Eurofound has contributed in the recent past to the EU initiative on work–life balance and on the pay transparency initiative.

Key outputs

ef22010_card_cover.png

Pandemie COVID-19 upozornila na nerovnosti v mnoha aspektech evropských společností, včetně nerovností mezi ženami a muži v několika klíčových oblastech. Tato zpráva se zabývá genderovými nerovnostmi, které existovaly již před...

13 Říjen 2022
Publication
Research report

Current and ongoing research

Gender equality in the EU
Infografika

Nadace Eurofound ve svém výzkumu systematicky uplatňuje přístup začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (tzv. genderový mainstreaming). Tam, kde je to možné a smysluplné, výsledky výzkumu, včetně průzkumů a politických analýz, rozdělují údaje podle pohlaví. Ostatní výzkumné projekty poskytují specifickou analýzu týkající se rovnosti žen a mužů. Výzkum pokrývá širší řadu témat z genderového hlediska, jako je plat a příjem, minimální mzda, péče, účast v zaměstnání, dovolená, dovednosti a školení, organizace práce, kvalita práce, pracovní doba, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a sbližování podmínek, včetně celoevropských šetření a pravidelného podávání zpráv na vnitrostátní úrovni.

COVID-19 a rovnost žen a mužů

Hrozí, že pandemie COVID-19 nás připraví o roky pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů. On-line šetření nadace Eurofound nazvané Život, práce a COVID-19 nabízí pohled na dopad pandemie na životy občanů EU. Proběhlo v několika kolech během let 2020 a 2021 a umožňuje srovnání problémů, které se vyskytly v různých fázích života během pandemie. Zjištění naznačují, že krize COVID-19 ovlivňuje rovnost žen a mužů v domácím prostředí. Pandemie v Evropě výrazně zvýšila počet pracovníků na dálku, zejména mezi ženami. Kromě toho uzavření škol a zařízení péče o děti v rámci omezujících opatření neúměrně ovlivnilo ženy, které obecně převzaly větší domácí a pečovatelské povinnosti.

Zjištění také odhalují obecné zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem mezi pracovníky v EU, přičemž více žen a mužů hlásí konflikty mezi pracovním a soukromým životem, avšak zdá se, že nejvíce potíží měly ženy, které musí pracovat na dálku a starat se o malé děti. Ženy také během pandemie hlásily větší finanční zátěž než muži. Elektronický dotazník COVID-19 vycházel z otázek používaných v celoevropských šetřeních nadace Eurofound, průzkumech kvality života v Evropě (EQLS) a průzkumech pracovních podmínek v Evropě (EWCS).

V květnu 2020 nadace Eurofound spustila databázi COVID-19 EU PolicyWatch, která shromažďuje a mapuje reakce politik na vnitrostátní úrovni během pandemie v Evropě. Některá z těchto opatření mají genderový rozměr.

Zaměstnanost a gender

Výzkum nadace Eurofound zkoumá charakteristiky a důsledky genderových rozdílů v účasti na trhu práce, jakož i politiky a opatření zaměřené na podporu účasti žen na trhu práce. Téměř ve všech členských státech je míra zaměstnanosti a zapojení žen stále nižší, než je tomu u mužů. Nadace Eurofound odhadla roční náklady na tento rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v EU v roce 2018 na více než 320 miliard EUR. Přestože náklady na pokrytí tohoto rozdílu klesají, ekonomická ztráta je stále výrazně vysoká. Výzkum se rovněž zabývá rostoucím sbližováním v zaměstnanosti žen a mužů a hodnotí, které členské státy v tomto ohledu dosahují nejlepších a nejhorších výsledků.

Evropský monitor pracovních míst (EJM) sleduje strukturální změny na evropských trzích práce podle jednotlivých povolání a odvětví a poskytuje kvalitativní hodnocení těchto posunů pomocí různých zástupných ukazatelů kvality pracovních míst. Toto sledování zahrnuje analýzu vzorců změn zaměstnanosti podle pohlaví a podle kvintilu zaměstnání a mezd a také segregaci na trhu práce.

Mzdy a gender

Výzkum nadace Eurofound pokrývá řadu témat propojujících mzdy a pohlaví, jako je variabilní mzda, mzda související s výkonem, nízká mzda a rozdíly v odměňování žen a mužů. Průzkumy zohledňují výdělky jako jeden ze sedmi ukazatelů kvality práce pro pracující muže a ženy. Pokud jde o minimální mzdy, každoroční přezkum sleduje úroveň minimálních mezd v celé Evropě a také měří míru zastoupení pracovníků podle pohlaví v roce 2019 a spojitost s rozdílem v odměňování žen a mužů. Kromě toho bude EJM analyzovat, do jaké míry různá zaměstnání, povolání a odvětví přispívají k rozdílům v odměňování žen a mužů. To bude užitečné pro výklad ukazatele sociálního srovnávacího přehledu Komise týkajícího se rozdílů v odměňování žen a mužů a pro provádění zásady rovnosti žen a mužů evropského pilíře sociálních práv .

Nadace Eurofound zkoumala první zkušenosti zemí s opatřeními pro transparentnost odměňování žen a mužů v roce 2018. Na žádost Komise zahájila nadace Eurofound studii o opatřeních na podporu transparentnosti odměňování žen a mužů ve společnostech, přičemž se zabývala tím, jak jsou nákladné a zda firmy vidí nějaké příležitosti. To bude podkladem pro posouzení dopadů provedené Komisí.

Pracovní podmínky a gender

Průzkum pracovních podmínek v Evropě (EWCS) nadace Eurofound pokrývá řadu aspektů pracovních podmínek z genderového hlediska. V nedávno předkládaných dotaznících tvořilo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jedno z důležitých témat. Průzkum monitoruje profesní, odvětvové, časové a platové rozdíly a také vzorce pracovní doby, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, násilí a obtěžování v práci a zdraví a kvalitu života, včetně toho, jaký máto toto všechno význam pro udržitelnou práci.

Analýza EWCS pomůže zajistit informace pro tvorbu politik zaměřených na odstranění genderových rozdílů v oblasti pracovních míst a kvality zaměstnání . Poskytované znalosti jsou podstatné pro princip rovnosti žen a mužů a iniciativy ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a také pro ty, které jsou zahrnuty do rámce evropského pilíře sociálních práv.

Výzkum se také zaměřuje na zkušenosti žen v rolích vedoucích pracovnic a na to, jak lze řešit jejich nedostatečné zastoupení na vedoucích pozicích. Analyzuje kvalitu práce vedoucích pracovníků a pracovnic a vliv práce na vedoucí pozici na osobní život.

Další výzkum analyzuje úroveň podnikání žen v Evropě a mezeru na trhu, pokud jde o investice do podniků vedených ženami. Zkoumá finanční překážky, kterým podnikatelky čelí, a využívání soukromých nebo veřejných prostředků k investicím do této skupiny. Kromě toho zkoumá rozšířenost nástrojů veřejných financí a schémat veřejné podpory, které účinně odstraňují překážky a umožňují ženám stát se kompetentními podnikatelkami.

Vyšší míra ekonomické aktivity žen vedla ke změnám ve způsobu, jakým evropské organizace sociálních partnerů přistupují k řešení otázek rovnosti žen a mužů. Výzkum rovněž posoudil úlohu sociálních partnerů EU při prosazování rovnosti žen a mužů, přičemž zkoumal opatření přijatá v rámci různých vnitrostátních rámců pracovněprávních vztahů a v porovnání s hodnocením členských států v indexu rovnosti pohlaví Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE).

Nadace Eurofound navíc pracovala na společném projektu s Mezinárodní organizací práce (ILO), jehož cílem je řešit pracovní podmínky z globální perspektivy. Projekt rozšiřuje zkoumání genderových rozdílů na celosvětové měřítko (1,2 miliardy pracovníků) a poskytuje důkazy o genderových rozdílech v kvalitě pracovních míst a o vyšším riziku, že ženy budou vystaveny sexuálnímu násilí; toto riziko je zohledněno také v průzkumu EWCS 2015.

Kvalita života a gender

Průzkum kvality života v Evropě (EQLS) rovněž zahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů ve vztahu k otázkám, jako je zaměstnanost, příjmy, riziko chudoby, složení domácnosti a dobré životní podmínky, vzdělání, rodinné a pečovatelské povinnosti, zdraví a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.

Údaje z průzkumů EWCS i EQLS přispívají k politické debatě o otázkách slaďování a vyvažování pracovního a soukromého života pro muže a ženy. Průzkum EQLS se zabývá rozdílem mezi muži a ženami v úrovni jejich životní spokojenosti nebo štěstí. Průzkum EQLS pokrývá také genderové rozdíly u neplacené práce, například ve vztahu k péči o děti nebo péči o starší příbuzné.

Výzkum vzorců sociální mobility mužů a žen v celé EU se zaměřuje na překážky rovných příležitostí a na politiky, které sociální mobilitu podporují. Zdůrazňuje stále důležitější genderové vzorce sociální mobility v různých zemích.

Spolupráce nadace Eurofound s institutem EIGE

Nadace Eurofound spolupracuje na tématech souvisejících s genderem s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE). Nadace Eurofound je klíčovým poskytovatelem údajů pro index genderové rovnosti institutu EIGE a je zapojena do pracovní skupiny pro tento ukazatel. Tyto dvě agentury spolupracovaly na společném projektu o sbližování podmínek v různých dimenzích indexu rovnosti žen a mužů. Mezi další oblasti spolupráce patří socioekonomický dopad koronavirové krize na ženy a genderovou rovnost, tematická analýza evropského monitoru pracovních míst ohledně genderu a věku a také výzkum práce na digitálních platformách.

Research continues in this topic on a variety of themes, which are outlined below with links to forthcoming titles.

Eurofound expert(s)

caros-vacas-2023.png

Carlos Vacas Soriano is a research manager in the Employment unit at Eurofound. He works on topics related to wage and income inequalities, minimum wages, low pay, job quality...

Research manager,
Employment research unit
sanna-nivakoski-2023.png

Sanna Nivakoski is a research officer in the Social Policies unit at Eurofound. Before joining Eurofound in 2021, she worked as a post-doctoral researcher at University College...

Research officer,
Social policies research unit
Publications results (115)

Employment levels in the EU27 recovered from the effects of the COVID-19 pandemic in 2020–2021 much faster than they did after the global financial crisis in 2008–2010. This was despite the immediate job loss effects of the two crises being of comparable scale. Demographic change is affecting labour

28 March 2024

The rise of the platform economy during the last decade is one of the main disrupting forces for European labour markets. While standard employment remains the norm, platforms are expanding their reach and diversifying into novel business models. In doing so, they are also attracting an increasing n

16 May 2023

Pandemie covidu-19 měla na jednotlivé sociální skupiny různé dopady, a to v závislosti na stávajících znevýhodněních, přičemž panovalo všeobecné přesvědčení, že v nejrůznějších oblastech života vyvolala nárůst nerovností. Tato zpráva pomocí ukazatelů rámce pro sledování vícerozměrné nerovnosti v EU

24 January 2023

Evropské trhy práce se z pandemie covidu-19 velmi dobře zotavily. Na konci roku 2021, více než 18 měsíců po začátku pandemie, byla míra zaměstnanosti v EU na téměř stejné úrovni jako před krizí. Tato zpráva shrnuje vývoj na trhu práce v letech 2020 a 2021 pomocí čtvrtletních údajů získaných ze

20 October 2022

Pandemie COVID-19 upozornila na nerovnosti v mnoha aspektech evropských společností, včetně nerovností mezi ženami a muži v několika klíčových oblastech. Tato zpráva se zabývá genderovými nerovnostmi, které existovaly již před krizí COVID-19, a popisuje, jakým způsobem pandemie genderové rozdíly

13 October 2022

The European Union Agencies Network on Scientific Advice (EU-ANSA) consists of technical and regulatory agencies that provide scientific advice to EU policymakers. This report demonstrates how EU-ANSA member Agencies are addressing the socioeconomic effects of sustainable development. It is based on

05 January 2022

Jednou z nejvýraznějších změn v druhé polovině století byl ohromný nárůst účasti žen na trhu práce. Dvě ze tří zcela nových pracovních míst vytvořených v posledních dvou desetiletích v EU obsadily ženy. Současně prudce rostoucí míra zaměstnanosti starších pracovníků v důsledku stárnutí obyvatelstva

14 December 2021

Despite the increasing participation of women in the labour market and a higher share of women than men being hired into well-paid jobs in recent years, a gender pay gap exists across all EU Member States. Pay differentials between women and men have been shown to be significantly influenced by the

14 December 2021

Over the last decade, the EU has made slow progress towards gender equality. As achievements in gender equality vary considerably by Member State, it is important to understand the evolution of disparities between the Member States and the implications this has for upward economic and social

15 July 2021

Tato stěžejní zpráva shrnuje klíčová zjištění průzkumu nadace Eurofound o pracovních podmínkách provedeného v letech 2017 až 2020. Mapuje pokrok dosažený ve zlepšování pracovních podmínek od roku 2000 a zkoumá, zda všichni pracovníci těží z výhod pozitivních změn stejně. Upozorňuje na skupiny

26 February 2021

Online resources results (440)

In this special episode of Eurofound Talks for International Women's Day 2024, Mary McCaughey speaks with Eurofound researchers Carlos Vacas and Barbara Gerstenberger about the gender pay and employment gaps in Europe.

4 Březen 2024

In this episode of Eurofound Talks, recorded for International Women's Day 2023, Mary McCaughey speaks with Eurofound Working Life researchers Jorge Cabrita and Viginta Ivaškaitė-Tamošiūnė about how, when paid and unpaid work are combined, women do eight full-time weeks more work than men per year

8 Březen 2023
Female teleworker taking notes during video conference on her laptop

Workers want to telework but long working hours, isolation and inadequate equipment must be tackled

The COVID-19 pandemic prompted a surge in telework, with dramatic increases in the number of employees working from home (teleworking) in many European countries. What for many employees started out as a mandatory move seems to have transformed into a preference among the majority for part-time or

Living, working and COVID-19: Impact on gender equality 11 March 2021, European Economic and Social Committee (EESC) virtual meeting Presentation by Maria Jepsen, Acting Executive Director, Eurofound

22 Březen 2021
image_blog_pay_transparency_03112020.png

Member States are dawdling on gender pay transparency

The gender pay gap in gross hourly earnings in the EU was 14.8% in 2018. To help combat discriminatory pay practices by employers, the European Commission recommended in 2014 the introduction of pay transparency measures in all Member States. But more than half still have not implemented any such

A modern agenda for work–life balance 16 October 2018, Brussels, Belgium Presentation by Mathijn Wilkens, Research Officer, Christine Aumayr-Pintar, Research Manager, Anna Ludwinek, Research Manager, Eurofound

16 Říjen 2018

Malta: latest working life developments Q2 2018

Concern about the rise in the number of foreign workers and a widening gender pay gap are the main topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working life in Malta in the second quarter of 2018.

Sweden: latest working life developments Q2 2018

A historic agreement on industrial action regulations and a narrowing gender pay gap are the main topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working life in Sweden in the second quarter of 2018.

Estonia: latest working life developments Q2 2018

The ending of Estonia’s longest ever strike, the re-establishment of tripartite social dialogue, and changes in legislation to tackle the gender pay gap are the topics of interest in this article. This country update reports on the latest developments in working life in Estonia in the second quarter

Article

Finland: Experiences of pay auditing measures

Studies in 2010 and 2012 of measures brought in by Finland to ensure pay transparency have shown that employers were initially reluctant to close the gender pay gap. The results highlighted the need for improvement in the implementation of pay auditing measures, which led to amendments in the law.


Blogs results (26)

Inequalities have become more apparent in many areas: between men and women; between rich and poor; between young and old; and between rural and urban areas. What are the implications of these inequalities across the EU?

2 Květen 2024

The jury is still out on the question whether men and women are from distinct planets. When it comes to the world of work, however, they are worlds apart.

25 Říjen 2023
ef23048.png

Europe Day is a celebration of unity, solidarity and harmony. While we may not have had much to celebrate this past year, one thing we can be proud of is how Europe has come together in the face of large-scale challenges and threats, showing that solidarity is the key to resilience and resolve.

8 Květen 2023
ef23046.png

The European Commission declared 2023 as the European Year of Skills, stating ‘Helping people get the right skills for quality jobs and helping companies, in particular small and medium enterprises, address skills shortages in the EU is what this year is all about.’

27 Březen 2023
image_ef23042.png

'Women belong in all the places where decisions are made', to borrow from the late Ruth Bader Ginsburg. These decisions are made everywhere and at every level: in the home and at the workplace; in the boardroom and on the shop floor. Which is why it is of such serious concern to see the ongoing deep

8 Březen 2023
ef22080.png

The dawn of 2022 brought muted optimism to a Europe beginning to emerge from the COVID-19 pandemic, and the progress of vaccination programmes worldwide brought hope. Government and EU support during the pandemic had kept unemployment at bay, averting the widescale collapse of businesses. In step wi

19 Prosinec 2022
image_webinar_08032022.png

One of the most striking developments of the last half-century has been the huge rise in female labour market participation in advanced economies. More than two out of every three net new jobs created over the last two decades in the EU have been taken up by women, who now account for 46% of the wor

8 Březen 2022
image_blog_26102021.png

While the number of employees earning the minimum wage has increased across Europe over the last decade, spurred by significant minimum wage hikes, a clear gender divide emerges, with minimum wage earners more likely to be women. Minimum wage earners are also more likely to live in materially depriv

26 Říjen 2021
ef21081.png

With its proposed directive on gender pay transparency, the European Commission has significantly bolstered the set of tools for delivering its objectives compared to those presented in its 2014 Recommendation. The proposed portfolio of measures addresses many shortcomings of the instruments that na

18 Červen 2021
ef21074.png

On 9 May, the Conference on the Future of Europe will get underway. Floated well before the COVID-19 outbreak, its timing in the wake of the seismic shifts precipitated by the pandemic, and its implementation alongside the European Pillar of Social Rights Action Plan, means that the outcomes could b

4 Květen 2021

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.