Odchod do důchodu
Odchod do důchodu z placeného zaměstnání ve věku 65 let, a často i dříve, byl v EU až do nedávné doby normou. Věk, ve kterém lidé odcházejí do důchodu, se v jednotlivých členských státech EU liší a postupně se zvyšuje.
S blížícím se odchodem generace populační exploze do důchodu bude do důchodu odcházet více pracovníků, než kolik jich bude vstupovat na trh práce. S prodlužující se délkou života a klesající porodností v Evropě je jednou z priorit politiky EU dát podnět evropským občanům, aby pracovali déle s cílem zajistit udržitelnost důchodových systémů a přiměřenou sociální ochranu. V posledních letech některé členské státy posunuly věkovou hranici pro odchod do starobního důchodu (například v Irsku bude tato hranice 68 let do roku 2028 a v Německu 67 let do roku 2031) a hledají způsoby, jak podnítit pracovníky, aby ve svém zaměstnání setrvali déle. Řada starších pracovníků si stále častěji přeje pokračovat v práci déle.
Bílá kniha Evropské komise z roku 2012 o důchodech navrhuje výčet iniciativ na vytvoření rámce, který umožní starším pracovníkům, kteří jsou toho schopni, dále pracovat a naspořit si více prostředků na důchod. Vyzývá rovněž členské státy, aby odstranily rozdíly v zákonem stanoveném věku odchodu do důchodu mezi muži a ženami a aby provedly přezkum neoprávněné povinné věkové hranice pro odchod do důchodu. Komise rovněž provedla přezkum režimů odchodu do důchodu pro pracovníky v namáhavých a nebezpečných zaměstnáních v Evropě, přičemž jednala o probíhajících reformách a osvědčených postupech s doporučeními pro členské státy EU.
V uplynulých letech nadace Eurofound analyzovala problémy týkající se důchodů v zemích EU. Výzkum sledoval možnosti pro předčasný a postupný odchod do důchodu, příležitosti ke spojení práce s částečným starobním důchodem, zaměstnání po odchodu do starobního důchodu, dobrovolnické činnosti v době důchodu a problémy spojené s vyplácením důchodů. V posledních letech se výzkum zaměřoval na prodloužení pracovního života za hranici stávajícího věku pro odchod do starobního důchodu, stejně jako na otázky související s pracovními preferencemi, příjmem a kvalitou života.
Analýza zjištění třetího průzkumu kvality života v Evropě nadace Eurofound se zabývá preferencemi starších pracovníků v souvislosti s pracovní dobou. Dochází k závěru, že téměř polovina pracovníků starších 50 let by upřednostňovala kratší pracovní dobu i s ohledem na své finanční potřeby. Významná část důchodců, kteří v současné době nejsou ekonomicky aktivní, by ráda pracovala alespoň několik hodin týdně. Výzkum se rovněž zabývá tím, jak mohou hodnocení kariérního rozvoje v polovině období pomoci vyjasnit pracovníkům jejich možnosti, pokud jde o setrvání v zaměstnání do pozdějšího důchodového věku.
V současné době starší pracovníci často ukončují pracovní činnost před zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu v důsledku zdravotních problémů, zdravotního postižení nebo odpovědností za péči o rodinu. Řada lidí chce pouze menší pracovní zátěž, tak aby jejich pracovní doba lépe vyhovovala jejich preferencím. Jedním ze způsobů, jak motivovat lidi k tomu, aby déle pracovali, a jak jim to umožnit, je usnadnit zkracování pracovního úvazku a doplnit ztrátu příjmu pobíráním částečného důchodu nebo příspěvků. Jedna ze studií nadace Eurofound se zabývá dopady těchto penzijních systémů s částečným starobním důchodem.
V řadě zemí setrvávají starší lidé v placeném zaměstnání i po dosažení důchodového věku. Studie nadace Eurofound o příjmu z práce po odchodu do důchodu v EU se zabývá motivy, které vedou důchodce k hledání placeného zaměstnání, a jejich pracovními příležitostmi. Zkoumá strategie podniků v oblasti náboru a udržení důchodců a upozorňuje na dilemata, s nimiž se potýkají starší lidé, kteří chtějí setrvat v placeném zaměstnání, a na výhody, které toto setrvání přináší. Rovněž zkoumá, do jaké míry práce po odchodu do důchodu souvisí s dostatečností příjmu mezi důchodci.
Pro řadu osob představuje důchod po odchodu do důchodu hlavní zdroj příjmů. Reforma důchodových systémů v posledních letech se zaměřovala na udržitelnost státních důchodů a na zvýšení skutečného věku pro odchod do důchodu. Studie nadace Eurofound o zapojení sociálních partnerů do důchodové reformy v EU se zaměřuje na reformy zavedené v reakci na hospodářskou a finanční krizi a zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů v těchto reformách od roku 2008.
S ohledem na stárnutí evropského obyvatelstva představují nyní sociální začlenění starších osob a strategie na podporu dobrovolné práce starších osob důležité body politické agendy EU. Studie o dobrovolnictví starších osob v EU ukazuje osvědčené postupy ve všech hlediscích dobrovolnictví a jejich vazby na sociální začlenění. Zaměřovala se na opatření na posílení dobrovolnictví během přechodu ze zaměstnání do důchodu.
Ženy odcházejí ve většině členských států do důchodu dříve než muži, částečně proto, že věnují více času péči o závislé osoby než jejich mužské protějšky. To se však pravděpodobně v nadcházejících letech změní v důsledku plánů mnoha zemí na zvýšení věku odchodu do důchodu. Nadace Eurofound se zabývala případem starších pracovnic v Evropě a pobídkami na podporu jejich rostoucí míry ekonomické aktivity v důsledku dřívějšího odchodu do důchodu.