Tato zpráva analyzuje nejnovější vývoj a nové postupy v procesech a výsledcích kolektivního vyjednávání, zejména v soukromém sektoru. Zabývá se systémy kolektivního vyjednávání v 10 členských státech EU a vychází z případů popsaných při rozhovorech s klíčovými zúčastněnými stranami a jednajícími stranami na vnitrostátní úrovni. Analyzuje dopady pandemie COVID-19 a následné hospodářské a sociální krize na dynamiku kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy. Rovněž zkoumá postupy a inovace, které se objevily v reakci na strukturální faktory, například technologické změny, politiky dekarbonizace a klimatické neutrality a stárnutí pracovní síly. Posuzuje schopnost systémů kolektivního vyjednávání přizpůsobit se strukturálním změnám v práci, ve výrobě a na trhu práce, ale i střednědobým trendům.
Key findings
Kolektivní vyjednávání má pro sociálně tržní hospodářství EU zásadní význam a při přizpůsobování ekonomiky změnám může hrát významnou roli. To je obzvláště důležité v oblasti dlouhodobých výzev, například digitální transformaci, stárnoucí pracovní sílu a změnu klimatu, kde má kolektivní vyjednávání velký potenciál generovat inovativní postupy a ustanovení při jednáních mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců.
Ze zjištění vyplývá, že inovace v kolektivním vyjednávání bývají postupné a omezené a většinou se jedná o aktualizace procesů a témat v reakci na změny. Sociální partneři tedy mohou kolektivní vyjednávání využít jako cestu k vypracovávání nových postupů.
Jednou z nejdůležitějších hybných sil změn v kolektivním vyjednávání je digitalizace, přičemž již nyní jsou široce využívána ustanovení upravující práci na dálku a stále běžnějšími se stávají ustanovení týkající se zavádění technologií na pracovištích.
Vzhledem k tomu, že technologické změny mají přímý dopad na požadavky na dovednosti a pracovní místa, kolektivní vyjednávání se stále více zaměřuje na rekvalifikaci prostřednictvím politik v oblasti odborné přípravy. V některých případech kolektivní vyjednávání předjímá budoucí reorganizaci a zmírňuje dopad ztrát pracovních míst. Ustanovení rovněž řeší nedostatek pracovních sil, který je stále běžnější.
V rámci usnadnění tvorby inovativních postupů a ustanovení v rámci kolektivního vyjednávání mají zásadní význam silné instituce, kvalifikovaní aktéři a společné vnímání výzev v daném odvětví nebo podniku. Obzvláště důležité jsou dosavadní výsledky spolupráce, které se odrážejí ve schopnosti uzavírat kolektivní smlouvy.
The report contains the following tables and graph.
- Table 1: Collective bargaining systems included in the study, grouped by predominant level
- Table 2: A typology of emerging practices and provisions linked to drivers of change in collective agreements
- Figure 1: Estimated collective bargaining coverage (%) and predominant level of agreements, EU27, 2019
- Number of pages
-
44
- Reference nº
-
EF21046
- ISBN
-
978-92-897-2270-4
- Catalogue nº
-
TJ-03-22-015-EN-N
- DOI
-
10.2806/279880
- Permalink
Cite this publication
Eurofound (2022), Moving with the times: Emerging practices and provisions in collective bargaining, Publications Office of the European Union, Luxembourg.