Přejít k hlavnímu obsahu
Abstract

Tato zpráva analyzuje nejnovější vývoj a nové postupy v procesech a výsledcích kolektivního vyjednávání, zejména v soukromém sektoru. Zabývá se systémy kolektivního vyjednávání v 10 členských státech EU a vychází z případů popsaných při rozhovorech s klíčovými zúčastněnými stranami a jednajícími stranami na vnitrostátní úrovni. Analyzuje dopady pandemie COVID-19 a následné hospodářské a sociální krize na dynamiku kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy. Rovněž zkoumá postupy a inovace, které se objevily v reakci na strukturální faktory, například technologické změny, politiky dekarbonizace a klimatické neutrality a stárnutí pracovní síly. Posuzuje schopnost systémů kolektivního vyjednávání přizpůsobit se strukturálním změnám v práci, ve výrobě a na trhu práce, ale i střednědobým trendům.

Key findings

Kolektivní vyjednávání má pro sociálně tržní hospodářství EU zásadní význam a při přizpůsobování ekonomiky změnám může hrát významnou roli. To je obzvláště důležité v oblasti dlouhodobých výzev, například digitální transformaci, stárnoucí pracovní sílu a změnu klimatu, kde má kolektivní vyjednávání velký potenciál generovat inovativní postupy a ustanovení při jednáních mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců.

Ze zjištění vyplývá, že inovace v kolektivním vyjednávání bývají postupné a omezené a většinou se jedná o aktualizace procesů a témat v reakci na změny. Sociální partneři tedy mohou kolektivní vyjednávání využít jako cestu k vypracovávání nových postupů.

Jednou z nejdůležitějších hybných sil změn v kolektivním vyjednávání je digitalizace, přičemž již nyní jsou široce využívána ustanovení upravující práci na dálku a stále běžnějšími se stávají ustanovení týkající se zavádění technologií na pracovištích.

Vzhledem k tomu, že technologické změny mají přímý dopad na požadavky na dovednosti a pracovní místa, kolektivní vyjednávání se stále více zaměřuje na rekvalifikaci prostřednictvím politik v oblasti odborné přípravy. V některých případech kolektivní vyjednávání předjímá budoucí reorganizaci a zmírňuje dopad ztrát pracovních míst. Ustanovení rovněž řeší nedostatek pracovních sil, který je stále běžnější.

V rámci usnadnění tvorby inovativních postupů a ustanovení v rámci kolektivního vyjednávání mají zásadní význam silné instituce, kvalifikovaní aktéři a společné vnímání výzev v daném odvětví nebo podniku. Obzvláště důležité jsou dosavadní výsledky spolupráce, které se odrážejí ve schopnosti uzavírat kolektivní smlouvy.

The report contains the following tables and graph.

  • Table 1: Collective bargaining systems included in the study, grouped by predominant level
  • Table 2: A typology of emerging practices and provisions linked to drivers of change in collective agreements
  • Figure 1: Estimated collective bargaining coverage (%) and predominant level of agreements, EU27, 2019
Number of pages
44
Reference nº
EF21046
ISBN
978-92-897-2270-4
Catalogue nº
TJ-03-22-015-EN-N
DOI
10.2806/279880
Permalink

Cite this publication

Disclaimer

When freely submitting your request, you are consenting Eurofound in handling your personal data to reply to you. Your request will be handled in accordance with the provisions of Regulation (EU) 2018/1725 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2018 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data by the Union institutions, bodies, offices and agencies and on the free movement of such data. More information, please read the Data Protection Notice.