Industrial relations and social dialogue
Abstract
Cílem této zprávy je zmapovat a analyzovat právní předpisy a kolektivní vyjednávání týkající se práce na dálku ve 27 členských státech a Norsku. Zdůrazňuje hlavní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v otázce právních předpisů týkajících se práce na dálku a nejnovější vývoj těchto předpisů, ale i jejich společné prvky. Rovněž zkoumá současnou situaci v otázce kolektivního vyjednávání v oblasti práce na dálku. Analýza poukazuje na řadu nevýhod a problémů spojených s prací na dálku, přičemž se zaměřuje na ustanovení týkající se přístupu k práci na dálku, pružné pracovní doby, nepřetržité dostupnosti/konektivity, izolace, prevence rizik týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nákladů, které zaměstnanci při práci na dálku vznikají. Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 urychlila regulaci práce na dálku v oblasti právních předpisů i prostřednictvím kolektivního vyjednávání, zpráva objasňuje, jak by mohla být budoucnost práce na dálku regulována na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby se zlepšily pracovní podmínky a pohoda pracovníků.
Key findings
Práce na dálku s námi zůstane. Prioritou tvůrců politik v členských státech musí být i nadále sledování vývoje, zejména v otázkách různých druhů práce na dálku, organizace pracovní doby, práva odpojit se, práva požádat o práci na dálku, vztahu mezi prací na dálku a rovností žen a mužů, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a psychosociálních rizik. Mají-li mít pracovníci na dálku v celé EU zajištěnou stejnou úroveň ochrany, bude rovněž třeba sjednotit příslušné standardy.
K regulaci práce na dálku neexistuje univerzální přístup, neboť vyžaduje různé kombinace regulace, politik a pracovní kultury. Při zavádění předpisů týkajících se práce na dálku může hrát zásadní úlohu sociální dialog, a to s cílem chránit zaměstnance a vytvářet pozitivní výsledky jak pro zaměstnavatele, tak pro pracovníky.
Od začátku pandemie přijalo nové předpisy o práci na dálku deset zemí, což potvrzuje význam dalšího rozvoje budování kapacit pro sociální dialog. V členských státech s relativně slabou kulturou sociálního dialogu je uplatňování vnitrostátních předpisů na úrovni společností a ochrana pracovníků na dálku obzvláště náročné.
Během pandemie byl na úrovni společností i na odvětvové úrovni zaveden značný počet kolektivních smluv týkajících se práce na dálku, zejména v odvětvích s již existujícími dohodami, například v oblasti finančních služeb, výroby a IT a komunikací. V oblasti veřejných služeb a správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče byly vypracovány nové dohody, což potvrzuje, jak se práce na dálku rychle stává zavedeným způsobem organizace práce v celé EU.
Počet zemí, které do vnitrostátních právních předpisů zahrnuly právo na práci na dálku, se od vypuknutí pandemie zdvojnásobil. Zaměstnanci, kteří pracují na dálku v určitých zemích, mimo jiné ve Francii, Litvě, Portugalsku a Nizozemsku, mají nyní nárok požádat o práci na dálku, a v Irsku a Německu se na podobných právních předpisech pracuje.
The report contains the following lists of tables and figures.
List of tables
- Table 1: Key terms and definitions
- Table 2: Telework regulation clusters
- Table 3: Changes in national regulations of telework
- Table 4: Main topics addressed in telework legislative reforms
- Table 5: Overview of national-level (cross-industry) collective agreements on telework
- Table 6: Statutory definitions of telework
- Table 7: Legislative provisions on the right to disconnect
- Table 8: Overview of sectoral collective agreements by sector and country
- Table 9: Sample of company-level collective agreements by countries and date of entry
List of figures
- Figure 1: Regulation of telework in EU countries and Norway
- Figure 2: Number of sectors covered by sectoral agreements with telework provisions by selected Member States, 2021
- Figure 3: Number of selected Member States with collective agreements on telework by sector, 2021
- Figure 4: Number of sectoral-level agreements with telework provisions covering different aspects
- Number of pages
-
80
- Reference nº
-
EF22032
- ISBN
-
ISBN 978-92-897-2272-8
- Catalogue nº
-
TJ-07-22-792-EN-N
- DOI
-
doi:10.2806/42974
- Permalink
Cite this publication
Eurofound (2022), Telework in the EU: Regulatory frameworks and recent updates, Publications Office of the European Union, Luxembourg.