Cílem průzkumu Život, práce a COVID-19, který nadace Eurofound poprvé zahájila počátkem roku 2020, je zachytit rozsáhlý dopad pandemie na práci a život občanů EU. Páté kolo průzkumu nadace Eurofound, které se uskutečnilo na jaře roku 2022, tematicky pokrylo rovněž novou, nejistou realitu způsobenou válkou na Ukrajině, rekordně vysokou inflací a prudkým nárůstem životních nákladů. V rámci pilotního průzkumu využila Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) v 10 zemích sousedících s EU zkrácenou verzi dotazníku. Tento společný informativní přehled nadací Eurofound a ETF představuje výběr výsledků průzkumu, který zahrnuje jak země EU-27, tak 10 vybraných zemí sousedících s EU.
Výsledky odhalují nejméně jeden prvek, který shodně uváděli respondenti ze všech zemí: vážné obavy z rostoucích životních nákladů. Zároveň poukazují na velké rozdíly v životních a pracovních podmínkách nejen mezi respondenty v obou skupinách zemí, ale rovněž v rámci EU samotné a mezi vybranými zeměmi sousedícími s EU.
Key findings
Mezi mladšími respondenty průzkumu v EU (28 %) a v zemích sousedících s EU (41 %) se obecně rozšířil pocit sociálního vyloučení. Mnozí z nich navíc vyjádřili obavy ohledně své finanční a pracovní situace. To odráží dlouhodobé dopady pandemie, vykresluje neradostný obraz situace v celé Evropě a poukazuje na potřebu věnovat této problematice větší pozornost na politické úrovni, zejména se zaměřením na mladé lidi.
Potíže v oblasti zdraví a duševní pohody vzbuzují ve všech zemích značné obavy, přičemž mnoho respondentů uvádí vysoké riziko rozvoje deprese. Obzvláště znepokojivé jsou výsledky, které ukazují, že v zemích sousedících s EU je depresí ohroženo 75 % osob ve věku 18 až 44 let. Pro dosažení pokroku v těchto oblastech budou mít zásadní význam konkrétní politická opatření na ochranu rodin před bezdomovectvím, zlepšení zařízení péče o děti a zajištění přístupu ke kvalitním zdravotnickým službám, včetně péče o duševní zdraví.
Respondenty byla plošně hlášena špatná rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Zjištění průzkumu odhalují obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o délku pracovní doby a pracovní únavu. Častěji únavu uváděly ženy, neboť ve svém volném čase vykonávají většinu neplacené práce v domácnosti. To platí zejména v zemích sousedících s EU. Uvedená zjištění poukazují na nutnost zavedení aktivních opatření na trhu práce zohledňujících rovnost žen a mužů, která by byla zaměřena zejména na ženy, jakož i potřebu přijetí účinných veřejných politik v odvětví zdravotnictví a péče.
70 % respondentů ze zemí sousedících s EU uvedlo, že nemají dostatečný přístup ke vzdělávacím programům a programům odborné přípravy. Systémy vzdělávání a odborné přípravy nabízejí pozoruhodný potenciál spočívající v možnosti prohlubování dovedností a rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a osob s nižší kvalifikací, zejména prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti. Evropský rok dovedností 2023 bude důležitou příležitostí k podpoře účinných a inkluzivních investic do odborné přípravy v celé Evropě.
Potíže s vysokými životními náklady byly hlášeny respondenty ve všech zemích EU-27 a zemích sousedících s EU, přičemž v EU došlo v rámci tohoto ukazatele ve srovnání s předchozími výsledky průzkumu v letech 2021 a 2020 k nárůstu. Obzvlášť alarmující je velký počet osob, které mají problém vyjít s penězi – 48 % v zemích EU-27 a až 81 % v zemích sousedících s EU, kde je chudoba nejvyšší. Prioritní opatření v rámci evropského pilíře sociálních práv, která přispívají ke vzniku kvalitních pracovních příležitostí a spravedlivých systémů sociální ochrany, budou mít zásadní význam pro zlepšení odolnosti v budoucnosti.
- Number of pages
-
32
- Reference nº
-
EF21065
- ISBN
-
978-92-897-2301-5
- Catalogue nº
-
TJ-04-22-216-EN-N
- DOI
-
10.2806/442725
- Permalink
Cite this publication
Eurofound-ETF (2022), Living, working and COVID-19 in the European Union and 10 EU neighbouring countries, Publications Office of the European Union, Luxembourg.