Mladí lidé na západním Balkáně

Tato zpráva popisuje zaměstnanost a sociální situaci mladých lidí na západním Balkáně (v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku – v zemích WB6) a zkoumá také zaměstnanost v Turecku.
 

Zaměřuje se na mladé lidi, protože ti byli obzvláště tvrdě zasaženi pandemií COVID-19. Pandemie měla negativní vliv na kvalitu a kvantitu jejich vzdělávání a odborné přípravy. Mnozí přišli o práci. V zemích WB6 a v Turecku měla krize COVID-19 stejně jako jinde neúměrný dopad na duševní pohodu mladých lidí.
 

Politické souvislosti

Dne 8. listopadu 2023 předložila Evropská komise nový plán růstu pro země WB6. Plán poskytuje příležitosti k posílení sociálně-ekonomické konvergence v regionu a nabízí další významnou finanční podporu. Jeho cílem je přenést některé hospodářské přínosy do předvstupního období a vybudovat tak silnější a odolnější ekonomiky a zajistit každodenní ekonomické přínosy pro podniky, pracovníky i spotřebitele. Plán zahrnuje širokou škálu otázek s cílem pomoci zlepšit situaci mladých lidí v zemích WB6.
 

V roce 2021 se vlády zemí WB6 zavázaly, že přijmou, otestují a začlení systémy záruk pro mladé lidi, které budou řešit dlouhodobé problémy spojené s nezaměstnaností mladých lidí a riziky sociálního vyloučení. V těchto zemích poukazují na důležitost provádění systémů záruk pro mladé lidi vytvořených po vzoru evropských záruk pro mladé lidi důkazy, které dokládají, že většina zemí, které během pandemie COVID-19 zavedly opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, již měla vnitrostátní strategii zaměstnanosti mladých lidí.
 

Evropský pilíř sociálních práv z roku 2017 stanovil dvacet zásad, které mají členským státům pomoci „dosáhnout silné sociální Evropy, jež je spravedlivá, inkluzivní a přináší příležitosti“. Evropský pilíř sociálních práv se prosazuje prostřednictvím širokého souboru politických balíčků podpořených prováděním plánů spravedlivé transformace na klimaticky neutrální a digitalizovanou společnost.
 

Hlavní zjištění – západní Balkán a Turecko ve statistikách

• V celém regionu je míra zaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let nižší než u celkové populace v produktivním věku (15–64 let).
   
• Rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mladých lidí a osob v produktivním věku je v zemích WB6 větší než v Turecku a v Evropské unii (EU) jako celku.
   
• Ve všech sedmi zemích je míra zaměstnanosti mladých lidí nižší u žen než u mužů, nejvíce v Turecku.
   
• I když se celková míra nezaměstnanosti v posledních letech přiblížila průměru EU, tato změna je méně výrazná u mladých lidí ve věku od 15 do 24 let, u nichž je nezaměstnanost nadále palčivým problémem.
   
• Ačkoli země zaznamenaly určitý pokrok při snižování nezaměstnanosti mladých lidí, potenciální účinky rostoucí nečinnosti na trhu práce spolu s rostoucími tendencemi k emigraci ztěžují hodnocení míry dosaženého pokroku.
   
• Podíl mladých lidí ve věku 15 až 24 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), se v těchto sedmi zemích značně liší a pohybuje se od 13 % v Srbsku do 33 % v Kosovu.
   
• V Černé Hoře, Kosovu a Severní Makedonii se podíl těchto mladých lidí výrazně zvýšil, zatímco v ostatních zemích v průběhu času klesl. Největší zlepšení v průběhu času zaznamenalo Turecko, ačkoli mladí lidé, zejména mladé ženy, stále čelí značným výzvám.
   
• Mladí lidé v zemích WB6 a v Turecku vykonávají dočasnou práci mnohem častěji než pracovníci ve věku 25–64 let.
   
• V porovnání s průměrem EU je mnohem výraznějším trendem na trhu práce v zemích WB6 a v Turecku samostatná výdělečná činnost.
   

Hlavní zjištění – západní Balkán v telefonickém průzkumu pracovních podmínek v Evropě provedeném v roce 2021

• V některých aspektech kvality práce dosáhly země WB6 pokroku. Svědčí o tom vysoký počet mladých respondentů telefonického průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCTS) provedeného v roce 2021, kteří uvedli, že jejich pracovní místa jsou z hlediska zdrojů vysoce zajištěná a méně extrémně náročná, přičemž počet těchto respondentů v mnohých případech překročil referenční úroveň EU.
   
• U mladých pracovníků v zemích WB6 je mnohem pravděpodobnější, že se jim dostane sociální podpory v práci, a ve většině zemí jsou výrazně více zapojeni do práce, kterou vykonávají. Zdá se, že i přes zjevné problémy jsou mladí pracovníci spokojenější a dokáží se přizpůsobit změnám na pracovišti.
   
• Region se stále potýká s určitými zásadními problémy. Jedním z nich je uspořádání pracovní doby. Na západním Balkáně pracuje více než 48 hodin týdně mnohem více mladých pracovníků než v EU.
   
• Práce žen se nachází spíše na krajních koncích kvality práce než práce mužů. Některé významné problémy se týkají intenzity práce, kde z důkazů vyplývá, že mladé ženy pracují výrazně vyšší rychlostí než mladí muži. Navzdory zlepšením přetrvávají problémy také v oblasti genderové segregace na pracovišti.
   

Hlavní zjištění – Albánie, Kosovo a Severní Makedonie v elektronickém průzkumu Život, práce a COVID-19 provedeném v roce 2022

• Výsledky elektronického průzkumu z roku 2022 ukazují na znepokojivě nízkou míru duševní pohody respondentů v těchto třech zemích západního Balkánu, zejména v Albánii a Kosovu. Ukázalo se, že více než polovina respondentů ve věku od 15 do 29 let je ohrožena depresí. Celkově se mladí respondenti v těchto třech zemích výrazně častěji cítili vyloučeni ze společnosti a uváděli značně nižší životní spokojenost než jejich protějšky v EU.
   
• Přibližně polovina mladých respondentů v Severní Makedonii je naladěna optimisticky oproti přibližně jedné čtvrtině mladých respondentů v Albánii (25 %) a téměř jedné třetině z nich v Kosovu (31 %) . Naopak pouze 6 % mladých respondentů v Severní Makedonii vyjádřilo optimismus ohledně budoucnosti své země. V Albánii je optimistická ohledně budoucnosti své země jen asi třetina mladých respondentů a v Kosovu pouze čtvrtina z nich.
   
• Podíl mladých respondentů, kteří pociťují stres, pokud jde o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, je v těchto třech zemích, zejména v Albánii a Kosovu, výrazně vyšší než průměr EU. Počet hodin, které mladí respondenti tráví péčí o děti, je v těchto třech zemích západního Balkánu rovněž výrazně vyšší, než je průměr mezi mladými respondenty v EU.
   
• Velký podíl mladých respondentů se potýká s finančními potížemi, zejména v Albánii a Kosovu, přičemž ve všech třech zemích je podíl těchto respondentů vysoko nad průměrem EU.
   
• U respondentů ve věku od 18 do 29 let v těchto třech zemích je méně pravděpodobné, že budou mít přístup k příležitostem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, než jejich protějšky v EU.
   
• Ve většině ukazatelů a ve všech těchto třech zemích jsou číselné údaje u mladých respondentek horší než u mladých mužů.
   

Politické ukazatele

• Je třeba navrhnout cílená opatření v oblasti aktivní zaměstnanosti pro různé skupiny mladých lidí. Je nutný cílenější a strategičtější přístup zaměřený na účinné aktivační politiky pro mladé „znechucené“ lidi, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dalším zranitelným skupinám. Zásadním politickým závazkem v zemích WB6 jsou záruky pro mladé lidi.
   
• Země by mohly zvážit zavedení nebo provádění dalších politik zaměřených na aktivaci mladých lidí bez vysokoškolského vzdělání.
   
• Země je třeba vybízet k tomu, aby od rané fáze rozvíjely systematický přístup k profesnímu poradenství ve školách. Profesní poradenství by mělo podporovat všechny a mělo by působit jako preventivní opatření ke snížení míry předčasného ukončení školní docházky, zlepšení studijních výsledků, usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání a snížení míry NEET.
   
• Jsou zapotřebí opatření, která by motivovala zaměstnavatele k tomu, aby mladým lidem poskytovali dlouhodoběji jisté zaměstnání, a která by zároveň posílila právní nástroje k prosazování pracovních smluv na dobu neurčitou.
   
• Kromě opatření a pobídek by měl být posílen sociální dialog a partnerství s cílem řešit hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých lidí a zlepšit podmínky zaměstnanosti.
   
• V mnoha zemích WB6 a v Turecku dávají mladí lidé často přednost pracovnímu uplatnění ve veřejném sektoru, které je vnímáno jako jistější a často lépe placené. Země by měly podporovat tvorbu pracovních míst a/nebo rozšiřování pracovních příležitostí v soukromém sektoru prostřednictvím zdanění a ekonomických pobídek.
   
• Pokud jde o finanční prostředky přidělované v rámci nástroje NPP na konkrétní odvětví, je třeba zvážit poskytnutí pomoci za účelem toho, aby pracovní místa v primárním sektoru (např. v zemědělství, hornictví, lesnictví) a pracovní místa s nízkou kvalifikaci v terciárním sektoru (např. v pohostinství, zdravotnictví, maloobchodě) byla lépe placena a aby se zlepšil přístup pracovníků na trh práce, což by mladým lidem umožnilo získat práci, ve které by mohli uplatnit své dovednosti a znalosti.
   
• Skutečnost, že míra ekonomické aktivity je u mladých lidí nižší než u obecné populace, dokládá, že u mladých lidí je méně pravděpodobné, že budou pracovat během vzdělávání a odborné přípravy. V porovnání s mladými lidmi v EU se rovněž potýkají s obtížemi při hledání zaměstnání po dokončení vzdělávání. To lze zlepšit podporou dostupnosti práce na částečný úvazek pro studenty a zavedením nových forem práce.
   
• Naléhavou pozornost vyžaduje účast mladých žen na trhu práce. Země by se měly zaměřit na zlepšení přístupu k péči o děti, reformu politik v oblasti mateřské dovolené a zvýšení čerpání otcovské dovolené, aby bylo zajištěno vyvážení pečovatelských povinností.
   
• Je možné, že v důsledku pandemie je mnohem více mladých žen spíše neaktivních než nezaměstnaných. Aby se předešlo další marginalizaci nebo ochuzení žen, je třeba zavést aktivní opatření na trhu práce, která budou zohledňovat genderové hledisko a budou se týkat neplacených (a často statisticky neviditelných) žen.
   
• Je třeba zlepšit služby, které umožňují a usnadňují přechod ze školy do zaměstnání. Větší úsilí by mělo být vynaloženo na profesní rozvoj a poradenství pro mladé lidi vstupující na trh práce.
   
• Je třeba více integrovat opatření politiky zaměstnanosti a sociální politiky, aby se zranitelné skupiny, jako jsou ženy, mladí lidé na venkově a etnické nebo jiné menšiny, více zapojily na trhu práce.
   
• Velmi zapotřebí jsou opatření, která by pomohla zlepšit duševní pohodu mladých lidí v zemích WB6, přičemž je nutné se zaměřit zejména na mladé ženy.
   
• V některých zemích je třeba zlepšit přesnost a včasnost statistik zaměstnanosti.