Správa sociálních záležitostí v rámci Nástroje pro oživení a odolnost: zapojení vnitrostátních sociálních partnerů

Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.

Authors

Abstract

Tři roky po přijetí Nástroje pro oživení a odolnost tato zpráva hodnotí kvalitu zapojení sociálních partnerů v roce 2023 do probíhajícího provádění reforem a investic financovaných v rámci této iniciativy. Zkoumá rovněž kvalitu jejich zapojení do přípravy národních programů reforem na rok 2023 v rámci evropského semestru.

Nařízení o nástroji pro oživení a odolnost vyžaduje, aby byli při přípravě a provádění reformních a investičních plánů tohoto nástroje konzultováni sociální partneři. Kromě toho se Evropská komise zasazovala o jejich zapojení do přípravy národních programů reforem v rámci evropského semestru. Tato zpráva konstatuje, že kvalita jejich zapojení do obou procesů je v jednotlivých zemích stále nerovnoměrná a závisí na několika faktorech.

Social governance of the Recovery and Resilience Facility: Involvement of the national social partners

English (2.37 MB - PDF)

Key messages

Současné hodnocení kvality zapojení vnitrostátních sociálních partnerů do procesu národních plánů pro oživení a odolnost je nejednotné. To odráží předchozí zjištění, že jejich zapojení celkově ještě není zcela uspokojivé.

Systematické, smysluplné a včasné zapojení sociálních partnerů se musí stát větší prioritou při rozvoji politik zaměstnanosti a sociálních politik a veškerých dalších relevantních politik během druhé fáze provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Je nezbytné, aby toto obnovené úsilí bylo plně v souladu s doporučením Rady z roku 2023 k posílení sociálního dialogu a provádění evropského pilíře sociálních práv.

Vzhledem k tomu, že vlády a sociální partneři vstupují do druhé fáze provádění plánů pro oživení a odolnost, očekává se, že poznatky získané z prvních fázích zajistí pravidelné a rozsáhlé zapojení sociálních partnerů na různých úrovních.

Sociální partneři dospěli k závěru, že náležitou a smysluplnou konzultaci omezuje nedostatek příslušných informací a zpětné vazby ze strany orgánů a nedostatek času na výměnu informací. Při posuzování těchto hodnocení je však důležité vzít v úvahu různé faktory, které sehrávají určitou roli, jako je složitost struktur řízení.

Stále složitější a nejistější hospodářské souvislosti v EU dnes vyžadují lepší a širší zapojení sociálních partnerů do tvorby národních hospodářských a sociálních politik a politik udržitelnosti. Zapojení sociálních partnerů představuje zásadní příspěvek k účinnějším strukturálním reformám a investicím v EU.

Executive summary

Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) je dočasným finančním nástrojem, který byl zřízen nařízením (EU) 2021/241 v únoru 2021. Jeho původním účelem bylo podpořit zotavení členských států EU z pandemie covidu-19 a současně posílit jejich ekonomiky a společnosti a připravit je na zelenou a digitální transformaci. Nástroj pro oživení a odolnost byl původně vymezen pandemií, ale byl prodloužen do střednědobého horizontu (do roku 2026). Nástroj pro oživení a odolnost je základním kamenem ambiciózního balíčku NextGenerationEU a byl začleněn do rámce evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Financování z Nástroje pro oživení a odolnost má řešit výzvy identifikované v doporučeních pro jednotlivé země stanovených Radou Evropské unie.

Evropská komise vyzvala vlády členských států, aby zapojily sociální partnery do evropského semestru, a nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vyžaduje, aby byli konzultováni při přípravě a provádění národních plánů pro oživení a odolnost. Tato zpráva hodnotí kvalitu zapojení sociálních partnerů do probíhajícího provádění reforem a investic zahrnutých do plánů pro oživení a odolnost v roce 2023. Zkoumá rovněž kvalitu jejich zapojení do přípravy národních programů reforem na rok 2023 v rámci evropského semestru.

Politické souvislosti

Cyklus evropského semestru 2023 se uskutečnil v náročném kontextu války na Ukrajině a nejisté hospodářské situace, včetně vysoké inflace a překážek v dodávkách. Tyto problémy ovlivnily provádění plánů pro oživení a odolnost členských států, i když celkové fungování Nástroje pro oživení a odolnost je na dobré cestě. Podle Komise Nástroj pro oživení a odolnost do 1. září 2023 obdržel 31 žádostí o platby z devatenácti členských států a vyplatil 153,4 miliardy EUR. Některé členské státy však hlásily určité problémy související s administrativní kapacitou, potíže s dodržováním termínů z důvodu neočekávaných zpoždění prací a vzniklých nákladů a s plněním milníků.

Po změně nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost 23 členských států dobrovolně předložilo pozměněné plány pro oživení a odolnost, které obsahují novou kapitolu REPowerEU. Členské státy předložily tyto kapitoly v reakci na narušení globálního trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. V rámci plánu REPowerEU podporuje Nástroj pro oživení a odolnost další reformy a investice ke splnění cílů plánu, jako je snížení spotřeby energie, podpora rekvalifikace pracovní síly pro zelenou budoucnost, řešení energetické chudoby a obecně urychlení přechodu na čistou energii.

Klíčová zjištění

Institucionální prostředí pro zapojení

Každý členský stát si zvolil nejvhodnější strukturu řízení pro provádění svého plánu pro oživení a odolnost v souladu s vnitrostátními rámci sociálního dialogu. Institucionální rámce pro zapojení sociálních partnerů jsou proto velmi různorodé, neboť některé členské státy zavedly specifická prostředí a specifické postupy a jiné využily stávající kanály sociálního dialogu.

Ve většině členských států sociální partneři uváděli, že jsou zapojeni prostřednictvím kombinace různých prostředí. V členských státech, kde sociální dialog neprobíhá prostřednictvím formálního nebo institucionalizovaného prostředí, jsou hlavním prostředím pro jejich zapojení ad hoc nebo neformální bipartitní nebo tripartitní konzultace. V jiných zemích byly zavedeny ad hoc konzultační procesy s cílem zapojit sociální partnery jako alternativa k jejich účasti prostřednictvím zavedených institucí sociálního dialogu. Kromě toho některé vlády vedly konzultace v rámci úsilí o rozšíření rozsahu zapojení nad rámec sociálních partnerů i na organizace občanské společnosti.

Stávající bipartitní a tripartitní instituce sociálního dialogu jsou společným prostředím pro zapojení sociálních partnerů v řadě členských států (Belgie, Bulharsko, Česko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Slovensko a Slovinsko), ačkoli v některých případech je tato forma zapojení druhotná nebo doplňuje jiná prostředí.

V několika zemích byli sociální partneři zapojeni prostřednictvím nových orgánů nebo zvláštních pracovních skupin vytvořených v rámci evropského semestru nebo s cílem sledovat provádění plánů pro oživení a odolnost. To je převládající prostředí v některých zemích střední a východní Evropy (Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) a v jižní Evropě (Itálie, Portugalsko a Španělsko).

Kvalita zapojení

V souladu s předchozími zjištěními ohledně provádění plánů pro oživení a odolnost sociální partneři ve většině členských států konstatovali, že nedostatek času na konzultace omezuje řádné a smysluplné konzultace.

Podobně kvalita výměn informací s vnitrostátními orgány je obecně hodnocena negativně. Sociální partneři nejsou spokojeni se svou omezenou schopností ovlivňovat provádění plánů pro oživení a odolnost, a to buď z důvodu časových omezení, nebo nedostatku náležitých informací či zpětné vazby od vnitrostátních orgánů.

Tato hodnocení je však třeba chápat diferencovaně a zohlednit jejich souvislosti, neboť mohou být ovlivněna různými faktory. Jedním z nich je rozdílné tempo provádění v jednotlivých zemích. V některých členských státech je fungování monitorovacích výborů pro národní plány pro oživení a odolnost v počáteční fázi a hodnocení sociálních partnerů mohou být ovlivněna diskusemi o složení těchto výborů nebo dohodou o procesních pravidlech týkajících se těchto výborů.

Organizace zaměstnavatelů jsou obecně více spokojeny se svým zapojením do provádění reforem a investic ve většině oblastí politiky než odbory. To lze vysvětlit povahou reforem a investic stanovených v národních plánech.

Názory sociálních partnerů jsou však ovlivněny složitostí struktury řízení pro provádění plánů pro oživení a odolnost (včetně ministerstev, různých správních nebo regionálních útvarů atd.). V důsledku toho je obtížné poskytnout řádné a smysluplné hodnocení různých zapojených orgánů, institucí a výborů.

Podle sociálních partnerů Evropská komise aktivně informovala o vývoji souvisejícím s Nástrojem pro oživení a odolnost a zapojovala je do něj. Toto zapojení mělo různé podoby, včetně pravidelných výměn informací s úředníky Komise odpovědnými za evropský semestr, setkání s pracovní skupinou na podporu oživení a odolnosti a účasti na zjišťovacích misích. Většina sociálních partnerů, kteří se zúčastnili, tyto příležitosti ke slyšení ocenila.

Politické ukazatele

Od svého přijetí v roce 2021, během krize covidu-19, se Nástroj pro oživení a odolnost změnil a přizpůsobil se měnícímu se geopolitickému prostředí a náročným hospodářským okolnostem. Poznatky získané v prvních fázích procesu provádění plánu pro oživení a odolnost vládami i sociálními partnery by nyní měly vést k lépe ustálené druhé fázi, během níž by měli být sociální partneři pravidelněji a komplexněji zapojeni na různých úrovních.
Čím složitější a nejistější jsou hospodářské souvislosti, tím lepší a širší by mělo být zapojení sociálních partnerů do tvorby hospodářské a sociální politiky a politiky udržitelnosti. Toto zapojení přispěje k zajištění účinnosti strukturálních reforem a investic stanovených v plánech pro oživení a odolnost a zvýší jejich legitimitu.
V souladu s doporučením k posílení sociálního dialogu v EU, které přijala Rada dne 12. června 2023, a s prováděním evropského pilíře sociálních práv by během druhé fáze provádění Nástroje pro oživení a odolnost, která potrvá do konce roku 2026, mělo mít větší prioritu systematické, smysluplné a včasné zapojení sociálních partnerů do rozvoje politik zaměstnanosti a sociálních politik a veškerých dalších příslušných politik.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

Table 1: Categories of settings for involvement of social partners in RRP implementation and associated Member States
Table 2: Time allotted for institutionalised tripartite or bipartite social dialogue
Table 3: Adequacy of the form of involvement in institutionalised tripartite or bipartite social dialogue
Table 4: Meaningful exchange of views through institutionalised tripartite or bipartite social dialogue
Table 5: Time allotted in specific bodies or working groups for RRP implementation or for the European Semester
Table 6: Meaningful exchange of views in working groups for RRP implementation or the European Semester
Table 7: Involvement in formal consultations on the REPowerEU chapter
Table 8: Information provided to the social partners on the REPowerEU chapter
Table 9: Was enough time allotted?
Table 10: Degree of involvement: Was it an actual consultation process?
Table 11: Balance: Were trade unions and employer organisations consulted on an equal footing?
Table 12: Were the social partners’ views acknowledged explicitly?
Table 13: Social partners’ assessment of the influence of their views on the content of the 2023 NRPs
Table 14: Regular or irregular exchanges with the European Commission’s European Semester officers
Table 15: Participation in European Commission missions
Table 16: Participation in ad hoc meetings
Table A1: Organisations that participated in the study, by Member State
Table A2: National correspondents who contributed to the research

List of figures

Number of pages: 64

Reference nº: EF23060

ISBN: 978-92-897-2391-6

Catalogue nº: TJ-02-24-145-EN-N

DOI: 10.2806/43618

Permalink: eurofound.link/ef23060

Cite this publication
Eurofound (2024), Social governance of the Recovery and Resilience Facility: Involvement of the national social partners, National social partners and policymaking series, Publications Office of the European Union, Luxembourg.