Stát se dospělými: mladí lidé ve světě po pandemii

Řada mladých lidí v Evropě na konci pandemie covidu-19 zjistila, že byli nuceni změnit alespoň část svých plánů do budoucna – ať už šlo o jejich vzdělání nebo profesní rozvoj, bydlení, či založení vlastní rodiny. Trh práce v Evropě je i nadále silný a příznivé hospodářské podmínky přispěly k míře zaměstnanosti mladých lidí, která je vyšší, než tomu kdy bylo v předchozích 15 letech. Tlak na plány mladých lidí se však zvýšil, pokud jde o bydlení a životní náklady, a obavy o duševní pohodu mladých lidí přetrvávají. Tato zpráva přináší podrobný přehled o životě mladých lidí po pandemii. Zaměřuje se na jejich plány do budoucna a okolnosti, které mohou naplnění těchto plánů buď bránit, nebo napomoci.

Politické souvislosti

Během pandemie se politika zaměřila na poskytování pomoci podnikům, aby přežily, orgány EU však také rychle zvýšily podporu, pokud jde o zaměstnanost mladých lidí, a zavedly posílené záruky pro mladé lidi, přičemž prodloužily věkovou hranici osob, na něž se vztahují, z 25 na 29 let. V této zprávě je popsán dosažený pokrok a problémy v souvislosti s prováděním systému posílených záruk pro mladé lidi, přičemž se poukazuje na důležitost toho, aby byl tento systém nadále podporován. To je zapotřebí zejména proto, že opatření týkající se zaměstnanosti mladých lidí jsou v rámci opatření podporovaných Nástrojem pro oživení a odolnost poněkud nedostatečně zastoupena.

Klíčová zjištění

• Míra zaměstnanosti mladých lidí v EU je vyšší než kdykoli od roku 2007 a procento mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je historicky nízké. Mezi těmito mladými lidmi je navíc podíl těch, kteří přestali hledat práci, na nejnižší zaznamenané úrovni.
   
• Pokud jde o kvalitu pracovních míst pro mladé lidi, byly zaznamenány známky zlepšení, včetně méně nedobrovolných pracovních smluv na dobu určitou, větší vnímané jistoty zaměstnání a lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem než během pandemie.
   
• Mladí lidé jsou však se svými pracovními místy méně spokojeni než starší věkové skupiny a uvítali by více samostatnosti při práci. Téměř polovina z nich chce do jednoho roku změnit zaměstnání. Tento podíl je ještě vyšší mezi mladými lidmi, kterým není umožněno pracovat z domova či kteří mají nejisté pracovní smlouvy.
   
• Většina mladých lidí hledá příležitosti k odborné přípravě nebo dalšímu vzdělávání. Mladí lidé v EU také často vyhledávají stáže. Bylo však zjištěno, že na kvalitu stáží mají vliv nerovnosti, například genderové rozdíly.
   
• Jednou z hlavních překážek na cestě mladých lidí k nezávislosti jsou potíže s bydlením. U mladých lidí, kteří jsou na tom finančně hůře, je méně pravděpodobné, že se budou moci odstěhovat od rodičů, což zase finančně zatěžuje domácnost. V důsledku toho mají mladí lidé, kteří žijí s rodiči, nejčastěji potíže vyjít s penězi.
   
• Rozdíly mezi ambicemi a konkrétními plány mladých lidí, pokud jde o bydlení, jsou obzvlášť časté. Stále více mladých lidí by si rádo pořídilo bydlení, ale uvízlo v nájmu.  Podle této zprávy jsou navíc nenaplněné ambice odstěhovat se od rodičů spojeny s vyšší pravděpodobností, že se budou cítit vyloučeni ze společnosti.
   
• Mladí lidé během pandemie uváděli neobvykle nízkou úroveň duševní pohody. Do roku 2023 se jejich duševní pohoda sice zlepšila, ale méně než u osob starších 30 let. Z výzkumu navíc vyplynulo, že rozdíly mezi ambicemi a konkrétními plány, pokud jde o získání zaměstnání, jsou u mladých lidí spojeny s vyšším rizikem deprese.
   
• Mezi mladými respondenty z celé EU by se 40 % v příštích třech letech rádo přestěhovalo do zahraničí, pokud by to bylo možné, a téměř čtvrtina má v úmyslu tak učinit. Existují však velké rozdíly na úrovni členských států.
   
• Mnoho mladých lidí plánuje založit brzy rodinu: více než polovina osob mladších 35 let by chtěla do tří let žít ve společné domácnosti s partnerem, třetina by ráda uzavřela sňatek a podobný podíl by chtěl mít děti. Vyšší příjem a život s rodiči jsou spojeny s vyšší pravděpodobností, že budou plánovat mít brzy děti. Naopak u mladých lidí z řad LGBTQ+ a u mladých lidí ohrožených depresí je pravděpodobnější, že dochází k rozporu mezi touhou po dětech a jejich plánováním.
   
• Pokud jde o pokrok dosažený v rámci systému posílených záruk pro mladé lidi, tlak na aktivní politiky trhu práce je nyní vzhledem k aktuální míře zaměstnanosti mladých lidí nižší, což vede k dojmu, že tato iniciativa byla odložena. V řadě jihoevropských zemí však stále existuje vysoký podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jakož i regionální rozdíly. Tyto země vyjádřily obavy ohledně schopnosti systému tuto situaci změnit v nejchudších regionech.
   
• Být bez zaměstnání ani se neúčastnit vzdělávání nebo odborné přípravy je nyní v řadě zemí častější u mladých matek než u mladých mužů, přičemž nejdůležitějším důvodem jsou rodinné povinnosti. Politických opatření EU zaměřených konkrétně na mladé matky nebo obecněji na mladé ženy je však pomálu.

Politické ukazatele

• Je velmi důležité nadále poskytovat podporu provádění posílených záruk pro mladé lidi, zejména vzhledem k tomu, že politiky týkající se mladých lidí kladou nepřiměřeně vyšší důraz na formální vzdělávání než na začlenění na trh práce.
   
• Může být zapotřebí věnovat více pozornosti genderovému hledisku, pokud jde o míru mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, neboť v řadě zemí jsou nyní v této situaci častěji mladé matky.
   
• Předchozí snahy o provádění záruk pro mladé lidi byly zaměřeny na rozšíření možností jednotlivých zemí poskytovat tuto podporu mladým lidem a zlepšit rámec pro poskytování příslušných služeb osobám, jež je potřebují, přičemž v případě potřeby byly zřízeny nové služby. V současnosti se snažíme sledovat, zda tyto služby odpovídají potřebám mladých lidí, přičemž je výrazněji uplatňován participativní přístup. Vnitrostátní a regionální strategie by se měly zaměřit na nezapojené a zranitelné mladé lidi, zejména v místech s nižší mírou urbanizace a ve znevýhodněných čtvrtích, a na poskytování požadovaných zdrojů a informací institucím a jejich partnerům. Zpráva uvádí příklady osvědčených postupů z různých zemí, například z Belgie, Bulharska, Finska a Španělska.
   
• Politika zaměstnanosti mladých lidí musí být zaměřena na důstojnou práci. Zvážíme-li životní náklady a náklady na bydlení, je trh práce pro mladou generaci nadále nejistý a nespravedlivý. Přestože pracovní místa jsou, řada z nich je neatraktivní či špatně placená a nedokáže mladým lidem zajistit důstojné životní podmínky.
   
• Přestože jsou posílené záruky pro mladé lidi vnímány především jako hospodářská politika / politika zaměstnanosti, jejich úspěch úzce souvisí s politikami týkajícími se rodiny, bydlení a péče o děti, opatřeními zaměřenými na boj proti genderově podmíněné diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a s propojeností se strategií Evropské komise v oblasti duševního zdraví z roku 2023.