Vývoj příjmové nerovnosti v kontextu střední třídy v EU

Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.

Authors

Abstract

Tato zpráva poskytuje komplexní pohled na trendy v oblasti příjmové nerovnosti zaznamenané v letch 2006 až 2021 v rámci jednotlivých členských států EU, jakož i při jejich vzájemném srovnání. Cílem studie je rovněž odpovědět na související otázku, zda se střední třída zmenšuje kvůli vývoji rozdílů v disponibilních příjmech domácností. Důkladná analýza se provádí na základě široké škály vzájemně provázaných ukazatelů, včetně příjmové nerovnosti, výše příjmů napříč členskými státy a podle distribuce příjmů, velikosti střední třídy, podílu národního důchodu pobíraného různými příjmovými skupinami, míry chudoby a dalších ukazatelů, které odhalují ekonomické obtíže, jimž čelí evropské domácnosti. Zkoumá se také úloha veřejných politik při objasňování některých těchto trendů. Výsledky naznačují, že ačkoliv byla příjmová nerovnost v rámci členských států jako celku v průměru relativně stabilní, trendy na úrovni jednotlivých členských států jsou mnohem méně jednotné, přičemž velikost střední třídy se ve většině států snížila.

Developments in income inequality and the middle class in the EU

English (2.1 MB - PDF)

Key messages

Příjmová nerovnost se prohloubila přibližně v polovině členských států (a to výrazně v celé řadě zemí, které byly členskými státy EU již před rokem 2004) a snížila se v druhé polovině z nich (zejména v zemích střední a východní Evropy). V průměru však zůstala nerovnost disponibilních příjmů domácností v členských státech EU za posledních 15 let relativně stabilní.
Příjmová nerovnost se mezi lety 2006 a 2021 v celé EU výrazně snížila. Tento vývoj byl způsoben mimořádným růstem příjmů ve většině zemí střední a východní Evropy, který vedl k výraznému sbližování příjmů mezi členskými státy.
V téměř dvou třetinách členských států existují důkazy o zmenšování střední třídy. Analýza však nenaznačuje všeobecné významné zmenšování střední třídy, která představuje 51 až 75 % obyvatel členských států EU.
Ve dvou třetinách členských států se zvýšil podíl osob žijících pod hranicí chudoby. Tato část obyvatelstva byla nejvíce zasažena krizí spojenou s vysokými životními náklady.
Při zmírňování nerovnosti v tržních příjmech hraje důležitou roli sociální stát – snižuje ji v průměru o 42 % napříč jednotlivými zeměmi. V některých členských státech přispělo oslabení sociálního státu k nárůstu příjmové nerovnosti.

Executive summary

Občané vnímají, že se zvyšuje nerovnost a zmenšuje střední třída. Tato studie analyzuje empirické důkazy shromážděné za období 15 let s cílem objasnit, zda je toto vnímání opodstatněné. Poskytuje komplexní pohled na rozdíly v příjmech zaznamenané v letech 2006 až 2021 v rámci jednotlivých členských států EU, jakož i při jejich vzájemném srovnání, přičemž zahrnuje širokou škálu vzájemně provázaných ukazatelů zachycujících příjmovou nerovnost, situaci střední třídy, míru polarizace příjmů a roli veřejných politik při formování těchto trendů. Zkoumá dopad velké recese a pandemie covidu-19 na příjmovou nerovnost a poskytuje poznatky o dopadu počátečních fází krize spojené s vysokými životními náklady, přičemž vychází z údajů z roku 2022 zachycujících materiální obtíže, kterým čelily evropské domácnosti.

Politické souvislosti

Po letech, kdy byla příjmová nerovnost v politické debatě odsouvána na vedlejší kolej, zatímco se evropské trhy práce zotavovaly po velké recesi, se tato problematika po pandemii covidu-19 a následné krizi spojené s vysokými životními náklady opět dostala do popředí zájmu. Rostoucí nerovnost a zmenšující se střední třída se staly ve veřejné diskusi předmětem obav, neboť tento vývoj ohrožuje soudržnost evropské společnosti.

Během pandemie byla zavedena podpůrná opatření, jež měla přispět k zachování zaměstnanosti a pomoci rodinám vypořádat se s důsledky omezení volného pohybu osob, zejména prostřednictvím programů pro zachování pracovních míst (a systémů na podporu minimálního příjmu). Tato podpůrná opatření byla usnadněna uplatněním únikových doložek stanovených ve fiskálních pravidlech EU.

V důsledku pandemie začaly prudce stoupat ceny energií. Řetězové efekty postupně zvyšovaly inflaci, což vedlo ke krizi spojené s vysokými životními náklady. To přimělo vlády k provádění politik zaměřených na pomoc nejzranitelnějším domácnostem, aby se dokázaly vyrovnat s jejich zhoršující se finanční situací.

Trhy práce a jejich instituce jsou v zásadě vnitrostátní, avšak přijetí celoevropského přístupu ke sledování příjmové nerovnosti má v kontextu prohlubování integrace a rozšíření EU na východ od poloviny 21. století zásadní význam.

Hlavní zjištění

Příjmová nerovnost se mezi lety 2006 a 2021 v celé EU výrazně snížila. To bylo v plné míře způsobeno výrazným sbližováním příjmů mezi členskými státy EU. Průměrná příjmová nerovnost v členských státech zůstala víceméně podobná.
Toto sbližování lze vysvětlit mimořádným růstem příjmů v členských státech, které vstoupily do EU s rozšířením v roce 2004 (země EU-13), a pomalým pokrokem (nebo dokonce poklesem) v celé řadě zemí, které byly členskými státy již před rokem 2004 (země EU-14). Na rozdíl od zemí střední a východní Evropy se úroveň příjmů ve středomořských zemích obecně nepodařilo sblížit s úrovní příjmů dosahovanou v členských státech s vyššími příjmy.
I když je průměrná nerovnost příjmů stabilní, trendy v jednotlivých zemích jsou odlišné. Příjmová nerovnost se prohloubila přibližně v polovině členských států, zejména v několika severských zemích a zemích kontinentální Evropy (mimo jiné ve Švédsku a Dánsku, které byly dříve mnohem více rovnostářské), zatímco v o něco více než polovině zemí, zejména v několika zemích střední a východní Evropy a Středomoří (mimo jiné v Rumunsku, Portugalsku, Řecku, Polsku a Chorvatsku, které se původně vyznačovaly mnohem větší nerovností), se snížila.
Jedním z faktorů ovlivňujících příjmovou nerovnost je prohloubení rozdílů v odměňování (k němuž došlo v přibližně polovině členských států), přičemž dalším je ve většině zemí slábnoucí úloha rodiny v přerozdělování příjmů. Na druhé straně rostoucí míra zaměstnanosti (a hospodářské činnosti) ve většině zemí nerovnost snížila. Snížilo ji rovněž zmírňování nerovnosti v tržních příjmech (kdy se zohledňují příjmy domácností před započtením daní a sociálních dávek) ze strany sociálního státu, ačkoli v některých zemích přispělo oslabení sociálního státu k prohloubení nerovnosti.
Růst úrovně příjmů v zemích EU-13 byl v mnoha případech výraznější u osob s nižšími příjmy, což zmírnilo příjmovou nerovnost. Nejpozitivnějšími příklady jsou země střední a východní Evropy, i když ne všechny, protože velká recese měla obzvláště silný dopad na pobaltské státy a další členské státy EU-13 v oblasti Středomoří.
Na druhé straně mírnější růst příjmů v zemích EU-14, zejména u osob s nejnižšími příjmy, vedl k prohloubení příjmové nerovnosti (a ke zmenšování střední třídy). Tento vývoj byl zaznamenán v severských zemích a ve většině zemí kontinentální Evropy. Nejhorší je situace ve středomořských zemích, a to z důvodu dlouhotrvajících dopadů velké recese na jejich trhy práce.
Zásadním rozdílem mezi velkou recesí a pandemií covidu-19 byla koordinovaná politická reakce v celé EU-27 během pandemie. Ta vedla k tomu, že úroveň zaměstnanosti klesla mírněji a v menším počtu zemí než během velké recese, přičemž ve většině zemí docházelo i nadále k růstu příjmů (i když mírnějšímu než před pandemií) a byl zaznamenán méně významný nárůst příjmové nerovnosti (přestože se přibližně v polovině zemí zvýšila).
Při zmírňování dopadu nerovnosti tržních příjmů hraje zásadní úlohu sociální stát – snižuje ji v průměru přibližně o 42 % napříč jednotlivými zeměmi (po započtení sociálních dávek a daní).
Pro evropské země je charakteristická početná střední třída, které představuje ve všech členských státech většinu obyvatelstva, což poukazuje na inkluzivní společnost. Střední třída se zmenšila téměř ve dvou třetinách členských států, analýza však nenaznačuje všeobecné zmenšení střední třídy. Pro osoby s nízkou úrovní dosaženého vzdělání, mladé lidi a nezaměstnané je čím dál složitější se zařadit do střední třídy.
Podíl osob pod prahem chudoby (60 % mediánu příjmů) se mezi lety 2006 a 2021 ve dvou třetinách členských států zvýšil, což je důsledkem zmenšení střední třídy a odráží to v mnoha zemích přesun osob ze střední do nízkopříjmové třídy.
Nejprůkaznějším ukazatelem časného dopadu krize spojené s vysokými životními náklady v roce 2022 je vyšší podíl domácností, které mají problém s dostatečným vytápěním svých domovů, neboť úroveň cen energií v roce 2022 vzrostla výrazně nad průměrnou inflaci. Nejvíce zasaženy byly nejzranitelnější domácnosti, zejména osoby s nízkým dosaženým vzděláním, mladí lidé, ženy a lidé žijící v domácnostech sestávajících z pouze jedné dospělé osoby (zejména s dětmi).

Politické ukazatele

Jedním z hlavních nástrojů, které mají tvůrci politik k dispozici ke snížení příjmové nerovnosti, je silný sociální stát. Proto se politika týkající se příjmové nerovnosti musí zaměřit na posílení přerozdělovací úlohy systémů sociální ochrany, a to zejména v těch členských státech, kde oslabení této úlohy přispělo k rostoucí příjmové nerovnosti.
Silný sociální stát je obzvláště důležitý v období hospodářského útlumu. V případě pandemie covidu-19 se podařilo díky masivnímu navýšení prostředků vyčleněných na sociální dávky v letech 2020 a 2021, zejména prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti na financování programů pro zachování pracovních míst, zabránit horšímu dopadu na evropské trhy práce.
Tvůrci politik by si měli být vědomi, že při navrhování politik sociálních dávek musí cílit na nejvíce znevýhodněné skupiny, neboť mnoho osob s nejnižšími příjmy nemá přístup k potřebným dávkám.
Většina zemí musí systémy dávek přepracovat tak, aby byly progresivnější. Přerozdělování příjmů ve větším měřítku by zlepšilo schopnost sociálního státu zmírnit nerovnost tržních příjmů. Zdanění majetku, které je ve většině zemí zanedbatelné, by k tomuto přerozdělování poskytlo více prostředků.
Situace, v níž se v posledních letech nacházejí osoby na spodní hranici distribuce příjmů, by měla tvůrce politik znepokojovat. V roce 2021 došlo v polovině členských států ke zvýšení podílu osob pod prahem chudoby. Jiné než příjmové údaje za rok 2022, které se vztahují na počáteční fáze krize spojené s vysokými životními náklady, navíc poukazují na rostoucí finanční obtíže domácností. Tyto obtíže by mohly být zmírněny cílenými politikami, které by řešily nerovnoměrný dopad prudkého růstu cen na domácnosti.

The report contains the following lists of tables and figures.

List of tables

Table 1: Multiple indicators demonstrating declining EU-wide income disparities (2007–2022)
Table 2: Income levels and income inequality have evolved differently across European regions, from the best performance in CEE countries to the most disappointing in Mediterranean countries (levels in 2007 and change over 2007–2022)
Table 3: Composition of each income class by sociodemographic characteristics, EU27, 2007 and 2022 (%)
Table A1: Summary of empirical studies estimating inequality in EU Member States during the COVID-19 pandemic
Table A2: Multiple indicators point to declining EU-wide income disparities between 2006 and 2021 (excluding Germany)
Table A3: Changes in inequality when moving from market income to household disposable income, EU Member States, yearly average data over 2007–2022 (%)

List of figures

Figure 1: EU-wide population by equivalised household disposable income in PPP euro, 2022 (%)
Figure 2: EU-wide income inequality falls (EU-wide Gini index including and excluding Germany, Gini unweighted average and unemployment rate, 2007–2022)
Figure 3: Income convergence pushes EU-wide income inequality downwards (Theil index, 2007–2022)
Figure 4: Income growth in the EU-wide bottom income quintiles outpaces that in the top quintile (changes in income levels, by quintile, EU-wide, 2007–2022)
Figure 5: Bottom EU-wide income deciles perform better in economic upturns while top deciles perform worse (changes in income over four subperiods, by decile, EU-wide, 2007–2022, %)
Figure 6: Average income levels vary greatly across EU Member States, 2022 (€)
Figure 7: Upward income convergence between EU Member States (real income in PPP-adjusted euro in 2007 and change over 2007–2022)
Figure 8: Income convergence between EU Member States is stronger in times of economic expansion (real income in PPP-adjusted euro and average yearly change over subperiods, %)
Figure 9: Income levels expanded during the pandemic, albeit more moderately than previously (changes in real income levels in three periods, EU Member States, 2019–2022, %)
Figure 10: Economic convergence explains income convergence between EU Member States (average income, GDP per capita and unemployment rate, 2007–2022, %)
Figure 11: Diverging cross-country patterns in income inequality leading to significant changes in the positioning of Member States, 2007 and 2022 (upper panel: Gini index; lower panel: ranking)
Figure 12: Differences in income inequality based on different measures of income, EU Member States, 2022 (Gini index)
Figure 13: Trajectories in the evolution of income inequality, wage inequality and employment level, EU Member States, 2007–2022
Figure 14: Change in real income level by income decile, EU Member States, 2007–2022 (%)
Figure 15: Evolution of inequality based on different measures of income, change in Gini index, EU Member States, 2007–2022 (%)
Figure 16: Wages contribute to income dynamics across EU countries (changes in real wage level by income decile, EU Member States, 2007–2022, %)
Figure 17: Rising employment and activity rates pushed inequality in annual labour earnings downwards (EU Member States, change over 2007–2022)
Figure 18: Smaller average household size reduces the redistributive role of the family (EU Member States, 2007 and 2022)
Figure 19: Changes in income inequality follow the business cycle (changes in Gini index by subperiod, EU Member States, 2007–2022, %)
Figure 20: Inequality trends are largely driven by income growth at the bottom of the income distribution (change in average income levels, by income decile across subperiods, average EU Member States, %)
Figure 21: Trends in wage levels largely explain income inequality (change in wage levels by income deciles across subperiods, average EU Member States, 2007–2022, %)
Figure 22: Growing unemployment played a role in driving income inequality during the Great Recession (change in shares of unemployed people, by income decile, average EU Member States, 2007–2021, percentage points)
Figure 23: The pandemic had a milder impact on European labour markets than the Great Recession (average yearly change in income inequality, wage inequality, real income and employment levels during the Great Recession and COVID-19 pandemic, EU Member States, %)
Figure 24: The relative position of the poorest 20% deteriorated as a result of the Great Recession (share of income, by income quintile, average EU Member States, 2007–2022)
Figure 25: Shares of income received by top and bottom income quintiles in 2022 (top panel) and changes between 2007 and 2022 (bottom panel), EU Member States
Figure 26: Palma index, 2007 and 2022, and change over time, EU Member States
Figure 27: Household market income and disposable income inequality are not closely related (Gini indices, EU Member States, 2022)
Figure 28: Reduction in income inequality after welfare state income redistribution, EU Member States, 2007–2022 (%)
Figure 29: Taxes are more progressive than benefits (shares of benefits received and taxes paid, by income decile, EU Member States’ yearly average over 2007–2022, %)
Figure 30: Progressiveness of benefit systems is mixed across the EU Member States (Share of taxes paid (upper panel) and benefits received (bottom panel), by income decile, yearly average over 2007–2022, %)
Figure 31: Pensions and income tax have the largest effect in moderating market income inequality (reduction in inequality after welfare state redistribution, by policy type, average EU Member States, %)
Figure 32: Pensions are more prevalent among high earners (shares of type of taxes (upper panel) and type of benefits (lower panel), by income decile, EU27 yearly average over 2007–2022, %)
Figure 33: The inequality-reduction role of the welfare state strengthened during the pandemic (change in income inequality after welfare state redistribution, EU Member States, %)
Figure 34: Social benefits expanded in the pandemic (change in amount spent on social benefits, by Member State (upper panel) and by type of policy (lower panel), 2020–2022, %)
Figure 35: Unemployment benefits expanded due to job retention schemes (change in amount spent on unemployment benefits and in the unemployment rate, EU Member States, 2021, %)
Figure 36: Welfare states prevented a more negative impact of the pandemic (changes in income inequality (upper panel) and income levels (lower panel), EU Member States, 2021, %)
Figure 37: The middle class constitutes a majority of the population across all Member States (sizes of income classes by household disposable income, 2022, %)
Figure 38: The middle class is much smaller before welfare state redistribution (sizes of income classes by market income, EU Member States, 2022, %)
Figure 39: Middle class size has remained stable on average across Member States (sizes of income classes, average EU Member States, 2007–2022, %)
Figure 40: The middle class shrank in most Member States (change in the size of middle class, 2007–2022)
Figure 41: The middle class tends to contract in economic downturns (change in size of middle class by subperiod, EU Member States, 2007–2022, percentage points)
Figure 42: Middle-class income levels grew similarly to those of the other classes (changes in real income levels, by income class, 2007–2022, %)
Figure 43: Trends in the share of income received by each income class are mixed (changes in the middle class’s share of income, EU Member States, 2007–2022)
Figure 44: Average cross-country patterns of income polarisation are stable (income distance, by income class, average EU Member States, %)
Figure 45: Mixed cross-country patterns in income polarisation (total (upper panel); in low- and high-income classes (middle panel); within the middle class (lower panel), EU Member States, 2007–2022)
Figure 46: Shares of people below the poverty threshold increased in most Member States, 2007 and 2022 (%)
Figure 47: Mixed cross-country patterns in the shares of people below the poverty threshold before and during the COVID-19 pandemic, EU Member States, 2020–2022 (%)
Figure 48: Households had more difficulty making ends meet in 2022 than in 2021 (shares of people in households reporting difficulty making ends meet, by Member State and income decile, %)
Figure 49: Difficulty keeping homes warm grew in 2022 (shares of people in households unable to keep the home adequately warm, by Member State and income decile, %)
Figure 50: Higher energy prices hit the most vulnerable groups hardest (shares of people in households unable to heat their home properly, EU27, 2021 and 2022, %)
Figure A1: Upward wage convergence between EU Member States (real wages in PPP-adjusted euro in 2007 and change over 2007–2022)
Figure A2: Changes in real income levels by income decile, by subperiod and EU Member State, 2007–2022 (%)
Figure A3: Changes in real wage levels by income decile, by subperiod and EU Member State, 2007–2022 (%)
Figure A4: Changes in the shares of unemployed people, by income decile, subperiod and EU Member State, 2008–2021 (percentage points)
Figure A5: Taxes (upper panel) and most social benefits (middle panel) are progressive, except pensions and sickness benefits (bottom panel) (share of benefits and taxes by income decile, EU Member States’ yearly average over 2007–2022, %)
Figure A6: Benefit systems are progressive across most Member States when pensions are excluded (shares of benefits (excluding pensions) by income decile, yearly average over 2007–2022, %)
Figure A7: Tax and benefit systems were more progressive in 2007 (shares of taxes (upper panel) and benefits (lower panel), by EU Member State and income decile, 2007, %)
Figure A8: Middle-class squeezes are more common in economic downturns (changes in size of middle class over subperiods, EU Member States, 2007–2022, percentage points)
Figure A9: Changes in real income levels by income class over subperiods, EU Member States, 2007–2022 (%)
Figure A10: It is much more difficult for households at the bottom of the income distribution to make ends meet (shares of people in households with difficulty making ends meet, by income decile, EU Member States, 2022)
Figure A11: Material deprivation advances in 2022 (shares of people experiencing material deprivation, by Member State (upper panel) and income decile (lower panel), %)
Figure A12: Shares of people living in materially deprived households, by EU Member State and income decile, 2022 (%)
Figure A13: People in the lowest-earning households are disproportionately affected by soaring energy prices (shares of people in households not able to keep their home adequately warm, by EU Member State and income decile, 2022, %)

Number of pages: 120

Reference nº: EF23034

ISBN: 978-92-897-2411-1

Catalogue nº: TJ-05-24-547-EN-N

DOI: 10.2806/477653

Permalink: eurofound.link/ef23034

Cite this publication
Eurofound (2024), Developments in income inequality and the middle class in the EU, Publications Office of the European Union, Luxembourg.