Pracovní dobou se označuje jakákoli doba, během níž pracovník pracuje, je k dispozici zaměstnavateli a vykonává svou činnost nebo své povinnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Pracovní doba pracovníků v různých povoláních nebo v různých životních etapách se liší a zvlášť významnou úlohu při určování těchto rozdílů sehrává gender.
Pracovní doba je klíčovým prvkem pracovního života a její regulace je předmětem politických, ekonomických a sociálních debat na úrovni EU i na úrovni členských států. V zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků ukládá směrnice EU o pracovní době všem členským státům, aby v celé EU zaručily minimální pravidla týkající se délky pracovní doby pro všechny pracovníky v EU. Ta zahrnují pravidla týkající se maximální týdenní pracovní doby (v délce 48 hodin), minimální doby odpočinku a přestávek, dovolené za kalendářní rok, noční práce a práce na směny.
Činnost nadace Eurofound
Po řadu let nadace Eurofound shromažďuje informace o různých hlediscích pracovní doby a jejich důsledcích pro pracovní podmínky a kvalitu života mužů a žen v EU. Cílem studií nadace Eurofound o pracovní době je získat lepší představu o její úpravě a dopadu této úpravy na zaměstnanost, produktivitu, pohodu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Pravidelně jsou zveřejňovány údaje o pracovní době podle kolektivní smlouvy a o úloze sociálních partnerů a nedávno byly rovněž z dlouhodobého hlediska analyzovány. Z porovnání pracovní doby mužů a žen v rámci výzkumu vyplývá, že u mužů je větší pravděpodobnost, že budou mít delší pracovní dobu, zatímco u žen je větší pravděpodobnost, že stráví více času výkonem neplacené práce v domácnosti.
Regulace a úprava pracovní doby
Regulace pracovní doby je důležitá v zájmu zlepšování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvyšování účasti na trhu práce. Rychle se měnící hospodářská situace vyžaduje flexibilitu na straně podniků i pracovníků. Nadace Eurofound zkoumá vztah mezi pracovní dobou a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem na základě přístupu zohledňujícího celý život.
Výzkum se zabýval různými hledisky úpravy pracovní doby a jejími dopady na produktivitu a pracovní podmínky. Vzhledem k tomu, že uspořádání pracovní doby se mění, nadace Eurofound společně s Mezinárodní organizací práce nedávno zkoumaly účinky práce na dálku a mobilní práce v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) na pracovní dobu pracovníků v rámci těchto typů pracovních úvazků.
Nedávná studie, která se pracovní dobou zabývala z dlouhodobé perspektivy, zkoumá postupný vývoj hledisek pracovní doby dohodnuté podle kolektivní smlouvy v EU na počátku 21. století. Zaměřuje se především na pět odvětví: chemický průmysl, obrábění kovů, bankovnictví, maloobchod a veřejnou správu. Zpráva popisuje institucionální režimy regulace a posuzuje změny v oblasti dohodnuté pracovní doby i obvyklé pracovní doby v letech 1999 až 2014.
Pracovní doba v analýze průzkumů
Tři hlavní průzkumy nadace Eurofound poskytují údaje o otázkách souvisejících s pracovní dobou.
Průzkum pracovních podmínek v Evropě zkoumá pracovní dobu z různých úhlů. V šestém průzkumu pracovních podmínek v Evropě z roku 2015 tvořila pracovní doba jeden ze sedmi ukazatelů kvality pracovních míst. Byla použita jako měřítko výskytu přesčasové práce, prostoru pro přestávku, nestandardní pracovní doby, úprav pracovní doby či flexibility a toho, jaké mají tyto skutečnosti dopad na zdraví a blaho pracovníků. Ze zjištění vyplývá, že 43 % pracovníků má velmi pravidelné rozvržení pracovní doby.
S využitím údajů ze šestého průzkumu pracovních podmínek v Evropě provedla nedávno nadace Eurofound průzkum rozvržení pracovní doby pro udržitelnou práci. Tato analýza zkoumá souvislosti mezi rozvržením pracovní doby, rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem a preferovanou pracovní dobou, stejně jako pohodou a zdravím pracovníků. Posuzuje rovněž, do jaké míry jsou stávající pracovní podmínky a rozvržení pracovní doby udržitelné do budoucna.
Průzkum kvality života v Evropě zkoumá úpravu pracovní doby – placené i neplacené – a její dopad na spokojenost s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem.
Úprava pracovní doby může mít významný vliv na efektivnost, produktivitu a konkurenceschopnost podniků, nemluvě o zdraví, pohodě a motivaci jejich zaměstnanců. V rámci evropského průzkumu společností provedla nadace Eurofound také ucelený výzkum pracovní doby a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Výzkum sledoval celkové rozšíření pružné úpravy pracovní doby a účtů pracovní doby, práce na částečný úvazek, práce přesčas a nestandardní pracovní doby; rodičovské dovolené a dalších forem dlouhodobé dovolené; postupného odchodu do důchodu a předčasného důchodu, stejně jako konkrétní politiky na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v podnicích.
23. září 2016 – členské státy EU přijímají zákony, kterým upravují otevírací dobu obchodů a pracovní dobu podniků v neděli. Existují však také členské státy, kde nové právní předpisy otevírací dobu omezují. Podle průzkumu pracovních podmínek v Evropě se poměr pracovníků, kteří uvádějí, že pracují v neděli, mezi lety 2010 až 2015 zvýšil, z čehož vyplývá, že obchodní činnost v neděli je stále obvyklejší.
Jak se vyvíjí práce v neděli v Evropě
Zdroje
For many years now, Eurofound has collected information on various aspects of working time and their implications for working conditions and quality of life of men and women in the EU. Eurofound’s studies on working time aim to improve understanding of how long workers work and how their time is organised and the implications of working time patterns for employment, productivity, well-being and the balance between work and private life. Data on collectively agreed working time and the role of the social partners have been published regularly, and have also been analysed from a long-term perspective. Research on men’s working time versus women’s shows that men are much more likely to work longer hours and women are more likely to spend more time doing unpaid domestic work. While most individuals, regardless of their sex, seem to be satisfied with their current working time, the majority of those expressing a preference to change their working time say they would like to reduce their hours.
Regulating working time has a role to play in increasing work–life balance and also labour market participation. In a fast-changing economic climate, companies and workers need flexibility. Eurofound has explored the relationship between working time and work–life balance in a life course perspective.
Research has looked at the various aspects of the organisation of working time and the implications for productivity and working conditions. As the organisation of working time is changing, Eurofound together with the International Labour Organization examined the effects of telework and ICT-mobile work on the working time of those engaged in such work arrangements.
Taking a long-term perspective on working time, Eurofound has examined the evolution of aspects of collectively agreed working time in the EU at the beginning of the 21st century. The research focused in particular on five sectors: chemicals, metalworking, banking, retail and public administration. It described the institutional regimes of working time regulation and assesses changes in agreed working hours and usual working hours between 1999 and 2014.
Eurofound has also looked at the national approaches on how and when breaks from work should be taken. The research compares different approaches among Member States, gives examples of judicial rulings, highlights some types of work that attract special consideration and looks into causal relationships between breaks, health and performance at work.
Research on new ways of working fostered by digitalisation like teleworking and platform work have highlighted the increasing trend towards flexible working with far-reaching implications for the duration and organisation of working time. These aspects are also part of the regulatory debate at EU and national level, for instance wtih the adoption of legislation on the right to disconnect.
Eurofound’s three major surveys provide data on issues related to working time.
The European Working Conditions Survey (EWCS) covers working time from various angles. In the 2021 European Working Conditions Telephone Survey (EWCTS), working time arrangements was one of six dimensions of job quality analysed. This dimension includes unsocial work schedules (as a job demand) and working time flexibility (as a job resource). The EWCTS captured four types of working time that are generally regarded as unsocial: regularly working in one’s free time, regularly working at night, working long hours and regularly being required to work at short notice. Flexibility in working hours is positively related to worker’s well-being and supports a healthy balance between their personal and working lives. The EWCTS highlighted the ease with which an individual can take an hour or two off during working hours to attend to a personal matter as an indicator of such flexibility.
Using EWCS 2015 data, Eurofound has examined working time patterns for sustainable work. The analysis looks at the links between working time patterns, work–life balance and working time preferences, as well as workers’ health and well-being. It also assesses how sustainable the current working conditions and working time patterns are into the future.
The European Quality of Life Survey (EQLS) looks at working time arrangements, both paid and unpaid, and their impact on satisfaction with work–life balance.
Working time arrangements can have a significant bearing on the efficiency, productivity and competitiveness of companies, not to mention the health, well-being and motivation of their employees. Through its European Company Survey (ECS), Eurofound has also carried out comprehensive research on working time and work–life balance. It has looked at the prevalence of flexible working time arrangements and working time accounts, part-time work, overtime and non-standard working hours; parental and other long-term leave; phased and early retirement; as well as specific policies to support work–life balance in companies.
