Pracovněprávní vztahy a sociální dialog

Klíčová politická sdělení

Hlavní zjištění výzkumu nadace Eurofound slouží jako podklad pro tvůrce politik při řešení některých klíčových problémů v této oblasti.

• Sociální partneři hrají prostřednictvím kolektivního vyjednávání zásadní roli v zajišťování spravedlivého zacházení s evropskými pracovníky a stabilního a předvídatelného rámce pro zaměstnavatele.
• Účinné kolektivní vyjednávání zajišťuje, aby se mohla hospodářská soutěž mezi podniky soustřeďovat spíše na rostoucí účinnost než na využívání pracovní síly, a to pomocí společných pravidel, pokud jde o podmínky odměňování a pracovní podmínky.
• Systémy pracovněprávních vztahů jsou stále více ohrožovány změnami ve společnosti, na trzích práce a v organizaci práce. To vyvolalo problémy týkající se kapacity hlavních účastníků v systémech pracovněprávních vztahů v členských státech.
• Ze zjištění týkajících se odměňování vyplývá, že sedm z deseti pracovníků s minimální mzdou v EU udává přinejmenším určité problémy vyjít s příjmem ve srovnání s méně než pěti z deseti ostatních pracovníků. Tyto údaje se však mezi jednotlivými zeměmi značně liší. V souvislosti s pandemií mohou hrát minimální mzdy určitou roli v kombinaci politických strategií, jejichž cílem je stabilizovat příjmy, a tudíž poptávku, a zmírnit tak sestupnou spirálu vedoucí k recesi nebo depresi.
• Efektivní evropský sociální dialog závisí na silných vazbách na vnitrostátní úroveň, aby agenda EU zůstala relevantní a samostatné dohody EU byly prováděny smysluplným způsobem na vnitrostátní úrovni.
• Ačkoli z evropského sociálního dialogu vyplynulo několik společných iniciativ, bylo prozatím uzavřeno pouze několik málo dohod. V některých odvětvích panují obavy, že žádosti sociálních partnerů o provádění dohod prostřednictvím evropských právních předpisů byly zamítnuty a že je zapotřebí lepších vazeb mezi EU a členskými státy.
• Klesající trendy v hustotě odborových organizací jsou v mnoha členských státech předmětem obav. Méně než jedno ze tří pracovišť (s 10 a více zaměstnanci) v EU (29 %) má určitou formu zastoupení zaměstnanců. Legislativní požadavky jsou klíčovým faktorem pro existenci takového zastoupení.
• Kolektivní vyjednávání zůstává jádrem systémů pracovněprávních vztahů v EU. Tvůrci politik by měli využít příležitosti krize COVID-19 k zavedení nových iniciativ na podporu a posílení kolektivního vyjednávání.
• Kromě úsilí sociálních partnerů vyžaduje efektivní sociální dialog spolu s dobře fungujícími pracovněprávními vztahy veřejné prostředky a podporu veřejných orgánů. Tvůrci politik by měli prozkoumat nové možnosti předávání znalostí, poskytování zdrojů a spolupráce se sociálními partnery na unijní i vnitrostátní úrovni.
• Pro zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění a společenský pokrok v EU je zásadní ochrana a podpora spravedlivých, dobře fungujících a vyvážených pracovněprávních vztahů. Po pandemii COVID-19 to bude také důležitý způsob pro tvůrce politik, jak integrovat sociální a ekonomické aspekty EU, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv.

During 2021–2024, Eurofound will provide important insights into the challenges and prospects in the area of industrial relations and social dialogue in the EU. With a long-established expertise in this field, Eurofound explores the main developments affecting the actors, processes and key outcomes of industrial relations. It compares national systems of industrial relations, including national social dialogue and collective bargaining. Building on its EU PolicyWatch database created in 2020, Eurofound will monitor policy initiatives by governments, social partners and other actors to cushion the social and economic fallouts of the crisis, as well as to assist in the recovery efforts. Its regular reporting on pay setting, minimum wage and working time developments, as well as working life outcomes, will be ongoing.

Eurofound’s expertise supports the capacity-building of the social partners to achieve effective social dialogue, and the Agency promotes the development of the European social dialogue by looking at the representativeness of social partner organisations in different sectors to assess their eligibility to participate in social dialogue committees.

Eurofound’s research aims to assist the European institutions, national public authorities and social partners at various levels to address the challenges facing the EU and at national level in the areas of policy formation, social dialogue, collective bargaining and the regulation of employment relations.

The Agency’s work programme is aligned with the European Commission’s political guidelines over the next four years, directly feeding into a number of key policy areas aimed at creating a strong social Europe. In particular, Eurofound will support the policy initiatives under the European Pillar of Social Rights linked to social dialogue and the involvement of workers, particularly in the aftermath of the COVID-19 pandemic. Specific findings will be available to inform the European policy debate on minimum wages and pay transparency, as well as on working time. In consultation with the European Commission, Eurofound will continue its focused work on European social dialogue through its series of representativeness studies in selected sectors.

• European Commission: Priorities 2019–2024: An economy that works for people
• European Commission: Priorities 2019–2024: A new push for European democracy

In 2024, Eurofound continues its national monitoring of trends and developments in industrial relations, social dialogue, collective bargaining and working life regulations and outcomes. 

To support European social dialogue, in 2024 the Agency plans to publish studies on the representativeness of social partner organisations in six sectors: construction, extractive industries, chemical sector, road transport including urban public transport, postal and courier services, and graphical industries. In addition, studies are ongoing on the following sectors: agriculture, temporary agency work, ports, maritime transport, tanning and leather, footwear, sugar, inland waterway transport, central government administration, railways and commerce. Eurofound continues its work on initiatives to support capacity building for effective social dialogue. In 2024, the Agency launches a new phase of Tripartite Exchange Seminars in collaboration with the European Training Foundation, Cedefop and the European Environment Agency.

Eurofound carries out its annual exercise of examining the involvement of national social partners in policymaking, in the context of the European Semester process and the Recovery and Resilience Facility, which in 2024 includes findings on the role of tripartite discussions held in Economic and Social Councils in Member States having such bodies. The contribution made by sectoral social partners to the implementation of reforms and investments included in the Recovery and Resilience Plans is also analysed, looking at policy processes that link European and national policy agendas. 

Eurofound’s EU PolicyWatch database continues to capture relevant policy initiatives by governments, social partners and other actors, including those taken to mitigate the socioeconomic consequences of the war in Ukraine, as well as those related to the twin transition.

Work on outcomes in collective bargaining agreements beyond the topic of pay concludes in 2024 and the results and dataset are planned for 2025. Research also concludes on how larger increases in statutory minimum wages affect collective bargaining and collectively agreed wages for low-paid groups. 

Eurofound collaborates with the European Institute for Gender Equality in 2024 to investigate further experiences with the implementation of gender pay transparency measures, with a focus also on those Member States that have recently introduced new legislation, and how the ‘work of equal value principle’ is defined and implemented.

The annual reviews on minimum wages and on working time in the EU continue in 2024. The working life country profiles are also being updated. The ongoing monitoring of industrial relations systems includes regular updates to the European Industrial Relations Dictionary.

• Resource: EU PolicyWatch
• Pilot: Minimum wages pilot project
• Resource: European Industrial Relations Dictionary